• Menu
  • Menu

Za medvědy do Kolína

Pojďte pane, budeme si hrát?

Tak trochu oslavit s medvídky příchod Nového roku v Kolíně byl dobrý nápad.  Určitě všichni známe dva medvídky z filmu Pojďte pane, budeme si hrát? Medvídci v životní velikosti, jeden vysoký a vychytralý, druhý menší, kulatější s dobráckou povahou. Usmívají se od ucha k uchu a hned je nálada lepší. Medvědí celebrity z filmového příběhu Břetislava Pojara  tady mají i pomník, který tvoří dva velké kameny s bronzovou destičkou formátu filmového okénka.

Pojďte pane, budeme si hrát, Kolín

Medvědi se nacházejí u vstupu do lesoparku Borky/Brankovická ulice. Barevné dřevěné sochy postaviček medvědů vytvořil nymburský sochař Michal Jára.

Recesistický památník od kolínského výtvarníka Pavla Rajdla byl odhalen 5. září 2010 za účasti režisérů Břetislava Pojara a Jana Svěráka a za iniciátory celé akce Františka Martínka ze Společenstva přátel Medvědů od Kolína.

Pojďte pane, budeme si hrát je krátkometrážní animovaný seriál Břetislava Pojara, Miroslava Štěpánka a Ivana Urbana o dvou medvědech. Natáčen byl v letech 1965 až 1973.

V parku je otevřen stánek – okénko a tak malý svařák potěší i zahřeje. Jdeme ještě na malou procházku přes lávku.

Pojďte pane, budeme si hrát, Kolín

Lávka na Kmochův ostrov

Visutá lávka pro pěší a cyklisty v Kolíně, byla otevřena 2. prosince 2005,  spojuje Kmochův ostrov s pravým břehem Labe/Zálabí/. Navazuje na ocelovou lávku z konce 19. století vedoucí přes kanál mezi levým břehem Labe a Kmochovým ostrovem. Spolu tak vytvářejí úplné přemostění Labe.. Lávka byla opravena v roce 2015, kdy dostala novou mostovku a osvětlení, původní charakter ale byl zachován.

vistutá lávka Kolín

Celková délka lávky činí 220 metrů, vlastní přemostění o délce 159 metrů rozdělují dva ocelové pylony na tři pole o délkách 30, 99 a 30 metrů. Mostovka se skládá ze železobetonových segmentů dlouhých 3 metry, její šířka činí 3,5 metru. Mostovka je v zimě vyhřívaná topnými kabely.

Kmochův ostrov Kolívisut

 

 

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *