Naším cílem byly zahrady Dobřichovického zámku. Chtěly jsme si projít krásnou Francouzskou i tajemnou Anglickou zahradu. Jaké bylo naše překvapení, že zahrady jsou zavřené a to na dlouhou dobu! Informace na ceduli je: Francouzský park z důvodu revitalizace v roce 2018-2020 UZAVŘEN!
Kostel Povýšení sv. Kříže
Stavba prvního dobříšského kostela se datuje do roku 1589, kdy tehdejší purkrabí hradu a panství dobříšského Oldřich Doudlebský z Doudleb nechal postavit před dobříšským hradem nevelký kostel, jenž byl zasvěcen Nejsvětější trojici.
V roce 1620 koupil celé panství, a tedy i kostel hrabě Bruno z Mansfeldu. Ke kostelíku byla dostavěna zvonice a kolem byl založen hřbitov. V roce 1688 byla hrabětem Františkem Maximiliánem z Mansfeldu provedena další oprava kostela. V samotném kostele byla zřízena rodová hrobka, do které se pochovávalo až do roku 1814. Prvním členem rodu zde pochovaným byl v roce 1717 syn Františka Maximiliána Karel František Adam. V roce 1734 byla zřízena samostatná dobříšská fara a v ten samý rok byl kostel Nejsvětější Trojice povýšen na farní. Tehdy došlo i k rozšíření stávajícího malého hřbitůvku zvaného „Kostelíček“. Farním kostelem zůstal až do roku 1797, kdy byl před zámkem dostavěn nový kostel /kostel Nejsvětější Trojice/. Na něj pak bylo přeneseno zasvěcení Nejsvětější Trojici. Prvním farářem byl ustanoven Jan J. Hubatius z Kotnova. V roce 1797 se z kostela stal kostel hřbitovní a nově zasvěcen Povýšení sv Kříže. Roku 1807 byl kostel renovován Rudolfem Colloredo- Mansfeldem¨. Na místě kůru, který byl při rekonstrukci odstraněn, nechal Rudolf postavit pomník své zesnulé matce Isabelle. Od té doby se kostelu říkalo: „Isabelina kaple“ a po roce 1880 „Kaple sv. Kříže“. Na hřbitově kolem kostela se pohřbívalo aý do doby, kdy byl vybudován hřbitov nový.
Koncem 80. let 20. století byl kolem kostela založen urnový háj a od roku 1992 se v kostele opět konají mše za zemřelé.
Sochy sv Judy Tadeáše a sv. Leonarda
Na kamenných podstavcích u kostelíčka stojí dvojice barokních soch představujících sv Judu Tadeáše a sv. Leonarda. Sochy byly vytesány z pískovcev roce 1769, za knížete Jindřicha Pavla z Mansfeldu, na paměť velkého krupobití – oba svatí jjsou patrony proti bouři a nepřízni počasí.. Sv. Tadeáš má v pravé ruce otevřenou knuhu a v levé kyj.Sv. Leonard drží kříž na dlouhé tyči a v levé ruce půlku hořícího srdce.
2.pověsti
1.Až se obě sochy zřítí, dopadnou na zem, zbude z nich jen prach a nastane konec světa.
2.Když sv. Tadeáš, který drží knihu, přečte a otočí jeden list, zemře jeden z dobříšských občanů, a až celou knihu přečte a až sv Leonardovi srdce, jehož jednu polovinu drží, zcela zmizí, nastane konec světa. V roce 1962 se stalo, že sv. Leonardovi srdce vypadlo z ruky, konec světa nenastal!
Přidat komentář