Náš výlet tentokrát do “země s nejdelší historií”……do kolébky civilizace – do Egypta…
K našemu velkému úžasu jsme zjistily, že jsme úplně samy v letištní hale, kde to vypadalo, že jsou všechny lety světa zrušeny. cestu jsme se řádně “připravily” během noci, kdy jsme u Nadi čekaly na 2.ranni, aby nás Chand dovezl na Ruzyň..
Tentokrát nás doprovázel (nejen na piano ) i Jiří, náš přítel “tramvajový. Vzhledem k tomu, že jsme každá měla pro sebe celou řadu sedadel, než jsme se nadály, byly jsme v jiné dimenzi.. a to pouštní, africké.. Na to, jak probíhalo odbavení, si moc nepamatujeme, ale asi hladce..a hlavně vesele.. Helča olíbala všechny kontrolory a busem jsme mohly pokračovat do Marsá – Alam- do našeho už lety prověřeného hotelu ”Pensee royal garden.
V letadle krom pár lidí s námi cestoval p. Becher – náš věrný přítel na cestách.. Poté, co jsme odhodily naše sporé tašky na pokoj c.343, jsme si to namířily rovnou k vysněnému Rudému moři barvy blankytně modré a šly se podívat na “naše” srdce, které jsme si před lety pro radost společně vytvořily.. bylo tam.
Našly jsme si dva osamělé slunečníky s ohrádkou mimo rezort a ty se staly naším ”útočištěm” před cizáky.. tam jsme trávily nahé s knihami a drinky všeho druhu celé dny až do západu slunce, kdy jsme pozorovaly všechnu tu nádheru kolem nás i svět podmořský se šnorchly a nestačily se divit, co všechno příroda dokáže.. Bavilo nás pozorovat ptáky všeho druhu. Občas se nějaký ten “ptáček” chtěl vkrást do našeho nuda příbytku, ale byl nekompromisně vyhoštěn!!!!
V našich pokojích jsme toho moc nepobyly, ani moc nenaspaly.. ale nasmály jsme se, to joooo.
V areálu jsme potkávaly mnohé… Seznámily jsme se s nepřehlédnutelnými dvěma páry lidí.. První byl složený z veselého, povídavého, zapřísáhlého antikomunisty, emigranta z 68.tého,světoběžníka Mojmíra a z krásné, křehké, zároveň i tvrdé a nezkrotné šlechtičny, lékařky Jany Baborowské, z které živočišnost jen prýštila…
A druhý pár byl též moc vřelý.. řekla bych dokonce až teplý:)..každopádně milující.. Osvalený sympaťák z Ústi zv. Luboš, který nás dokázal spolu se svým charismatickým miláčkem Václavem, rozeným hercem, který bohužel došel kdysi jen ke dveřím DAMU, neb mu jeho stud nedovolil jít dál a předvést to, co v něm je, rozesmívat na celé kolo.. Dvojka je to neuvěřitelná. Smích je kořením života.. a s tímto Duem Bananas”, i když jsou to téměř abstinenti, jsme se okořeňovaly až po okraj…bránice si užila!!!!! Půlhodinka protahování stála málem Luboše život. .a tudíž i Václava.. jsou totiž spojené nádoby:)
S Naďou a Helčou jsme si dělaly hezky, kde to jen šlo.. Poslední společná večeře s Duem byla protkána krom spousty jídla a drinků taky uzdravujícím smíchem.. Večer jsme společně završili nakupováním čajů, koření, mastí ,balzámu ,taštiček, alabastrových svícínků, sošek a jiných suvenýrů v přilehlých krámcích.. Viagru si kluci nekoupili, i když ji nabízeli téměř všude.. prý kvůli srdci (haha)…spíš ji nepotřebují..(jsou to kanci .
Přidat komentář