• Menu
  • Menu

Filipíny 6 – Palawan, Sabang

Dusan
Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Filipíny » Filipíny 6 – Palawan, Sabang

7 divů světa, nejdelší podzemní řeka na světě

Aby jste se v pohodě a bez stresu dostali z Port Bartonu zpět na hlavní silnici (a dál na El Nido, nebo zpět do Puerto Princesa), je potřeba minimálně dva dny dopředu objednat autobusové jízdenky. My míříme do Sabangu, tj. zpět na Puerto Princesa a zhruba v polovině cesty u vesnice Salvation, se nacháváme vysadit na křižovatce, na které se odbočuje zpět k moři na vesnici Sabang. Opět máme štěstí – jen co vystoupíme, oslovuje nás mladý kluk, že plní auto směrem do Sabangu. V malém autě nás spolu s řidičem jede šest kousků.

Sabang, Palawan

Sabang

Ale abych nepředbíhal, do Sabangu jsme původně jet neplánovali. Jsme přece z Moravy a za humny máme Moravský Kras a jeskyni Macochu a podzemní říčku Punkvu…. Ale po třech dnech strávených víceméně povalováním v Port Bartonu, nás začalo pálit dobré bydlo. Do odjezdu domů nám ještě zbývají tři dny, tak co Sabang nezkusit.. Podzemní řeka v Sabangu je svými 8,2 km nejdelší podzemní řeka na světě a od roku 2011 patří mezi současných 7 divů světa! Řádně pomačkaní, po téměř dvou hodinách jízdy dojíždíme do Sabangu. Je to velká vesnice, na půlce se rozkládá při pobřeží řada hotelů a  hotýlků různých kategorií, na druhé půlce je pak původní rybářská vesnice, která nás samozřejmě oslovila nejvíc. Uprostřed se pak prostírá dopravní teminál, zahrnující vany, jeepney, jídelny, stánky a turistický přístav, odkud se vyplouvá k podzemní řece. Počasí se s naším odjezdem z Port Bartonu pokazilo. Je sice tropické vedro, ale je zataženo a poprchává. Velice rychle sháníme docela levné ubytování v dřevěných baráčcích u moře a přemýšlíme, co dál.

Spěcháme do přístavu a zdlouhavou procedurou kupujeme vstupenky na další den ráno, na podzemní řeku. Dále pak kupujeme večerní jízdenky na autobus do Puerto Princesa, odkud další den dopoledne letíme do Manily, kde přespíme a kolem poledne odlétáme domů. Tak, vše vyřízeno a máme před sebou pozdní odpoledne. Na reklamním poutači objevujeme další možnou atrakci a tou je plavba lodičkou po mangrovové řece, no paráda.

Plavba mezi mangrovy

Zařazujeme pátý rychlostní stupeň a asi půl hodinovou chůzí se dostáváme k přístavišti u  řeky meandrující mezi mangrovy. Platíme malý poplatek a nasedáme na lodičku se stříškou, veslaře máme vzadu a vepředu. Výlet mezi mangrovy byl zahalený tajuplnou atmosférou, kterou navozuje temný mangrovový prales svírající řeku po obou stranách. Nad námi se pohupovali hadi stočení ve větvích, po břehu pobíhali varani a marně jsem se snažil vyfotit poletujícího velkého ledňáčka.

Mangrovy

Prý je řeka nejlepší z rána, kdy se probouzí a začínají zpívat ptáci. No, místo ptáků nám na cestu zpět začal zpívat náš starý veslař vepředu a mladý zezadu se k němu přidával. Celé to mělo úžasnou atmosféru, písnička opěvovala zdejší mangrovy a přírodu kolem, zpěvák nahrazoval i malý orchestr, tloukl veslem, tleskal rukama a v pauzách mezi textem písničky troubil do dlaně… Byli jsme z toho všeho docela naměkko.

Mangrovy

Podzemní řeka, Sabang

Tak ráno vzhůru na podzemní řeku, jedná se o turisticky atraktivní záležitost. My jsme přespali přímo v Sabangu, mnozí turisté ale do Sabangu přijíždějí jen si sjet podzemní řeku a zase se vrací do svých rezortů. Díky ubytování jsme mezi prvními a děláme dobře. Všichni nafasují záchranné vesty, nacpou vás na převozní loď, tou se jede zhruba půl hodiny na místo za velkým útesem na pobřeží. Tam se vysedá, jde se pár stovek metrů, nafasujete ochrannou přilbu a přehrávač se sluchátky, který je sesynchronizovaný s gesty vašeho veslaře, který za plavby osvětluje a ukazuje tak různé zajímavosti během plavby. Na loďce je vás asi 15. Pluje se asi jeden a půl kilometru jedním směrem a pak zase zpátky. Díky šířce podzemní řeky to nevadí, prostor je obrovský a  fascinující, výška stropu na některých místech je až 65 metrů.

Podzemní řeka, Sabang

Ochranná přilba vás nechrání proti padajícímu kamení, ale proti možné katastrofě způsobené zažíváním kolem poletujících netopýrů a vlaštovkám podobným ptákům – salanganům. Na naší lodi došlo k malému, z našeho pohledu humornému mezinárodnímu incidentu. Asociální Vít se totiž na plavbu vybavil nejen svou výkonnou čelovkou, ale i policejní super-výkonnou baterkou a při sobeckém nasvětlování okolních útvarů tak rušil výklad přehrávače a synchronizované nasvětlování našeho veslaře. Naši nebozí spolu-pasažéři si tak mohli hlavy ukroutit, aby rozpoznali, na co se vlastně mají dívat (např. útvar nazvaný klín Sharon Stone, ha,ha,ha..) Zvedla se tak vlna odporu, která jen tak tak neskončila jeho vysazením na ostrůvku plném stalagmitů a netopýřích exkrementů.

Jungle trail do Sabangu

Pokud máte čas, podzemní řeku v Sabangu je dobré vidět. Jen se musíte smířit s tím, že stejný úmysl budou mít stovky dalších turistů a tak na vjezd do podzemí čeká procesí desítek dalších lodiček. Po skončení výletu po podzemní řece jsme si naplánovali úžasnou věc, nebudeme se totiž vracet do Sabangu lodí jako ostatní, ale vrátíme se pěšky přes džungli.

Jungle trail

Už včera, při projížďce po mangrovové řece jsme si všimli, že pralesem vede stezka s názvem Jungle trail. Náš úmysl jsme nahlásili kapitánovi lodě, aby se po nás nikdo nesháněl. Jenže vyvstal malý problém, stezkou nemůžeme jít sami, musíme mít průvodce. Nakonec je to docela dobře, na cestu se s námi vydává mladá holka, která toho o okolní přírodě ví docela dost, ukazuje nám stromy – mahagon, pandán, ratan, různé druhy bambusu, míjíme termitiště, hnízda divokých lesních včel, kolem nás poskakují divoké opice, patrně makakové. Cesta džunglí je docela náročná. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme v krasové oblasti, šplháme se neustále nahoru a dolů, je vedro a obrovská vzdušná vlhkost, vlhko odspodu, svrchu a ze stran. Jdeme asi 5 km a to docela dlouho.

Mangrovy

Pláž a otravné opice

Z džungle nakonec vycházíme na dokonalé, snové pláži, Sabang je vidět v dáli. Děvče se s námi loučí a my zůstáváme na pláži, koupeme se ve vlnách a užíváme si samotu.

Pláž ,Sabang

V jednu chvíli si jdu sednout na kraj džungle, abych si poslechl a na video nahrál její zvuky. Než jsme vlezli do vody, na malou skálu na kraji džungle jsme srovnali naše věci – batůžky s doklady, penězi, brýle, oblečení, foťáky… Jdu si odložit fotoaparát a strnu – u našich věcí sedí opičí samec (obrovský, samosebou) a protřepává naše batůžky. Vše je rozházené kolem, vypadá to na docela velký průšvih. Na sobě mám jenom plavky, kolem jenom písek, začnu řvát jak tygr a na opičáka hážu písek. Ten mi to, až na ten písek, vrací, poskakuje, vrčí a cení docela velké zuby. Našeho dialogu si naštěstí všímá Věra, přibíhá a vydává válečný pokřik. Opičák uznává naši fyzickou převahu a s vrčením se ztrácí  v džungli. Vít to vše pozoruje z bezpečné vzdálenosti do půl pasu v moři a později komentuje, že jsme byli fakt dobří…. Samozřejmě to s odstupem času popisuji jako zábavnou záležitost, nicméně klidně se vše mohlo zvrhnout ve velký problém, kdyby si opičák stačil navléknout popruhy našeho batůžku a druhý vzít do pracky jako dárek pro manželku…

opičák

 

Je pozdní odpoledne, takže podél pobřeží se vracíme do Sabangu, rychlá sprcha a nasedáme na večerní autobus. Po cestě začíná hustě pršet a prší až do PP. Ubytováváme se v našem homestayi a jdeme na Bay walk  rozloučit se s Palawanem opulentní večeří, při které opičák ze Sabangu dorostl do velikosti gorily.

Sbohem Palawane!

Musím okomentovat ještě jednu vzrušující zkušenost – zhruba dva dny před návratem mi přišlo mailem upozornění, že náš ranní přelet z Palawanu do Manily se ruší a že zkrátka poletíme dalším letem o několik hodin později. Naštěstí jsme měli času dostatek, z Manily jsme odlétali až druhý den ráno, ale je to varování pro ostatní – vždycky mějte před sebou dostatečnou časovou rezervu. A ještě jeden poznatek – na Filipínách (Palawanu) je čisto !! Žádné odpadky po zemi, v každé vesnici, i té nejnuznější, jsou kontejnery na základní třídění !! No a velice milí a usměvaví lidé, celkově úžasná destinace pro batůžkářský styl dovolené.

 

 

Dusan
Dusan

Pokud mi to čas a finance dovolí, cestuji. Kamkoliv. Poznávání cizích krajů, lidí, jejich zvyků mě nesmírně obohacuje. Nebudu vzpomínat, jak jsem si koupil nové auto, ale co jsem kde a kdy viděl, prožil a koho potkal. Moc rád se vracím domů. Škoda, že to všechno nepřišlo dřív.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *