• Menu
  • Menu

Finsko –Jyvaskyla ” Finské Athény” 10

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Evropa » Finsko » Finsko –Jyvaskyla ” Finské Athény” 10

Jyvaskyla

Poprchává, po krátké procházce s Chilli a pozdní snídani vyrážíme s Terkou busem do Jyvaskyly. Přes lesík od jejího bytu jsme na zastávce za pár minut. Označení, že tady staví autobus je nenápadné a ještě zajímavější je, že zastávky nemají žádný název. Pokud neznáte, není úplně jednoduché vědět, kde nastoupit a kde vystoupit. Terce se stalo několikrát, že přejela.

Jezero Jyvasjarvi  /Jyväsjärvi/

Naše první zastávka je u jezera Jyvasjarvi, jdeme proskleným nadchodem /je i pro cyklisty/ směrem k přístavu pro malé jachty a čluny a na pobřeží. Velké lodě  i speciální plovoucí  luxusní sauny už jsou nachystané pro turisty a my příjemnou procházkou přicházíme až k mostu Kuokkala.

přístav Jyvaskyla

Jezero má plochu 3,3 km2, jeho průměrná hloubka je 7 m, maximální 25 m. Na jižním břehu jezera se nacházejí dva areály univerzity Jyvaskyla,  Mattilanniemi a Ylistö. Jezero spojují s centrem města dva mosty Ylistönrinne a Kuokkala. Přístav Jyväskylä se nachází hned vedle mostu Kuokkala. Jezero lze považovat také za severní konec jezera Paijanne.

přístav Jyvaskyla

V zimním období se na povrchu jezera vytváří tříkilometrová bruslařská dráha. Kolem jezera vede stezka pro pěší,  cyklisty,  bruslaře.

Most Kuokkala (dříve Jyväsjärvi Bridge)

Most byl dokončen v roce 1989 a patří k nejznámějším památkám v Javaskyle. Je dlouhý 480 metrů. Po dokončení to byl čtvrtý nejdelší silniční most ve Finsku. Užitečná šířka mostu je 15,5 metrů, z toho vozovka je 7 metrů a pruhy pro lehký provoz jsou 4,25 metrů. Most Kuokkala byl osvětlen v roce 2013 pomocí nové technologie LED. Osvětlený vypadá velkolepě.

Podmínky  pro stavbu mostu byly mimořádně obtížné. Most spojuje dva velké okresy:  Lutakko a Ainolanranta.

Na mostě mě upoutalo umělecké dílo Seppa Uuranmäkiho Keinuja (Houpačky) z roku 2002.

Most Kuokkala umělecké dílo Seppa Uuranmäkiho Keinuja (Houpačky)

Kirkkopuisto park a Městský kostel

Pokračujeme přes  jeden z nejstarších parků v Jyväskyle. Jeho stavba začala na počátku 19. století. Park je zelenou oázou a oblíbeným místem setkání v centru  města. Městský kostel Jyväskylä byl postaven uprostřed tehdejšího tržního náměstí v roce 1880 a stal se prvním kamenným kostelem ve středním Finsku. Slavnostně byl  otevřen první adventní neděli v roce 1880. Kostel má 400 míst a byl navržen L. I. Lindqvistem. Městský kostel je otevřen St-Pá 11:00 – 14:00 a během obřadů.

Kirkkopuisto park

Kostel byl opraven a zrekonstruován v roce 1924. Umělec  Bruno Tuukkanen namaloval vitrážová okna a  navrhl obrazy zobrazujících staré křesťanské symboly. Současně s obrazy byla získána sádrová socha zobrazující apoštola Petra od  sochaře Oskari Raja-aho z Jyväskyly (vpravo od vstupních dveří do kostela). Od konce osmdesátých let je v kostele další socha, apoštol Pavel od umělce J.E. Stenberga. 36.tónové varhany  jsou z roku 1974 a pocházejí z Kangasaly.

Městský kostel Jyvaskyla

Harju, rozhledna Vesilinna a přírodovědné muzeum

V největším vedru pak míříme na vyhlídku a do muzea. Krásným borovicovým lesem s velkým schodištěm Nero i stezkami všude kolem stoupáme k vysílači a rozhledně Vesilinna, která byla postavena v roce 1953. V rozhledně s krásným schodištěm můžete vyjet výtahem, zastavit se můžete i ve vyhlídkové restauraci.

muzeum přírodovědné Vesilinna

Moc pěkné malé interaktivní muzeum přírody Středního Finska se nachází v přízemí věže.

Vyhlídka i muzeum jsou pro návštěvníky zdarma.

rozhledna Vesilinna

Jyvaskyla

Město Jyväskylä bylo založeno v roce 1837 carem Mikulášem I. na zelené louce mezi jezerem Jyväs, které je propojeno s jezerem Päijänne, a Jyväskyläským vrchem.

Harju, rozhledna Vesilinna

Dnes je Jyväskylä městem moderní architektury. Město má více budov navržených jedním z nejznámějších mezinárodních funkcionalistických  architektů Alvara Aalta.

Jyvaskyla

Od muzea se vracíme do centra Jyvaskyly, kde máme sraz s Nikem a jdeme společně na sushi. Společně pak ještě jedeme do lyžařského a sportovního areálu Laajavuori.

 

 

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *