Kromě budovy Opery patří k nejvýraznějším australským městským stavbám také most Harbour Bridge; a proto by naše návštěva Sydney nebyla úplná bez zastavení se u této slavné ikonické dopravní stavby. Chtěli jsme si užít pohled na něj z více stran a nafotit ho z různých úhlů. Ocelově šedému mostu klenoucímu se přes přístav Port Jackson od severu na jih se také přezdívá „The Coat hanger“ (ramínko na šaty). Před vybudováním Harbour Bridge byl trajekt a 20 kilometrová silniční trasa jediným spojením mezi centrem města na jihu a obydlenou částí města na severu.
První plány na překonání přístavu pocházejí z počátku 19. století; v jeho průběhu se objevuje několik návrhů na stavbu mostu a ke konci století se jako další možnost nabízí vybudování tunelu. Nakonec je rozhodnuto ve prospěch mostu a v roce 1900 je vypsána celosvětová soutěž na jeho návrh. Tendr na samotnou stavbu následuje teprve o 22 let později; zpoždění je zapříčiněno hospodářským útlumem, změnou vlády a pozdější první světovou válkou.
The blue arch of heaven
Projektem a výstavbou je pověřen železniční inženýr John Bradfield a práce probíhají v letech 1923 až 1932, tedy v období Velké hospodářské krize. Když přišel čas na natření obrovské konstrukce, potřebné množství nátěru bylo k dispozici pouze v šedé barvě. Sám stavitel Bradfield nazval most „modrým obloukem nebes“ (“The blue arch of heaven”).
Vznikl největší, ale nikoliv nejdelší klenutý ocelový most na světě. Celková délka i s menšími oblouky činí 1 149 metrů a na šířku je to bezmála 49 metrů. K jeho výstavbě bylo potřeba 58 000 tun oceli. Ocelová konstrukce je především dekorativní, doplněná čtyřmi mohutnými kamennými pilíři, jejichž základy jsou hluboké 12 metrů a jsou uloženy v pískovcové skále. Oblouk ve svém nejvyšším bodě dosahuje výšky 134 metrů nad vodní hladinou. Most je dostatečně vysoký, aby pod ním bez problému propluly i velké zaoceánské lodě. Mohutné vzpěry spojuje šest milionů železných nýtů z Vítkovických železáren, které byly do Sydney dopraveny z Československa. Jihovýchodní pilíř dnes skrývá muzeum věnované stavbě mostu a zároveň je zde plošina s vyhlídkou. Most poskytuje osm silničních pruhů, dvoukolejnou železniční trať a stezku pro cyklisty podél západní strany, východní strana je určena pro pěší. Harbour Bridge byl oficiálně otevřen 19. března 1932, přičemž celkové náklady dosáhly zhruba 6,25 milionu australských liber a byly splaceny teprve v roce 1988. Na stavbě mostu se podílelo 1400 pracovníků, z nichž 16 bylo usmrceno při nehodách během výstavby.
Od roku 1998 je možné vystoupat na vrchol jižní strany jednoho z oblouků. Výstup patří k jedné z hlavních turistických atrakcí v Sydney, ale nejde o levnou zábavu. Za možnost dostat se na ocelový oblouk se platí minimálně 188 AUD. Kdo chce vyšplhat až nahoru, musí si připravit alespoň 278 dolarů – stoupání obvykle trvá asi hodinu, přičemž vás vezmou na žebříky, plošiny a zdoláte 1.332 schodů. Žádné mobily ani fotoaparáty s sebou! Na oblouku se můžete nechat vyfotit, ale za to se opět platí. Levnější alternativou je navštívit Pylon Lookout za 15 AUD a získat fantastický výhled a dozvědět se něco o historii mostu. Uvnitř jihovýchodního pylonu je 200 schodů vedoucích k výhledům na operu a záliv. Otevřeno je zde denně od 10 do 15h. Využití se dostalo i dalším pilířům. Ten vedlejší jihozápadní má v sobě ukryto zázemí kamerového systému, kterým se dohlíží na dění na mostě. Dva severní obsahují odvětrávací komíny, jež odvádějí pryč zplodiny z tunelu, který byl v roce 1992 vybudován, aby ulevil provozu na přetíženém mostě. Na 250 australských, skotských a italských kameníků se podílelo na dobývání a zpracování obrovského množství žuly potřebného k jejich zbudování.
Nejlevnější volbou je jednoduše se po mostě projít a užít si stejné panoramatické výhledy zdarma. Vysoká ochranná mřížka je z důvodu bezpečnosti nainstalována po celé délce chodníku. Umožňuje sice výhled na přístav, ale je nevhodná pro scénické fotografie.
Prošli jsme se ještě po molech v Circular Quay, pozorovali racky australské, jak sledují přístav a pak zjišťovali v několika cestovních kancelářích, jak je to s návštěvou Taronga Zoo. Z nabídek se nám nejvíce líbil balíček, který zahrnoval trajekt z Circular Quay, krátkou jízdu autobusem, svezení lanovkou Sky Safari cable car a samotné vstupné do zoo. Na Wharf 4 jsme zaplatili 92 AUD za dvě osoby a nasedli na trajekt, který vyplouvá každou půlhodinu. Pohodlně jsme se usadili v sedačkách a vychutnávali si výhledy na Operu, Sydney Harbour Bridge a moderní budovy města. Minuli jsme Fort Denison, pevnost z 19. století, která dnes slouží jako muzeum a restaurace. Za necelých 20 minut nás loď vysadila u Taronga Zoo Wharf, odkud nás autobus zavezl ke vchodu zahrady.
Přidat komentář