Austrálie Taronga ZOO – 10. část

ZOO Taronga 

Navštívila jsem mnoho slavných zoologických zahrad, třeba v Praze, Singapuru, San Diegu a Barceloně, ale i několik hodně maličkých, třeba v Aucklandu na Novém Zélandu nebo ve městě Villahermosa v Mexiku. Bohužel jsou na světě i takové, kde o ochraně zvířat a péči o ně nemůže být řeč, což je jednoznačně případ třeba zoo v Caracasu ve Venezuele, kde zvířata trpí a umírají hladem.

100 let ZOO 

Na Taronga Zoo jsem byla hodně zvědavá, jelikož patří mezi přední zoologické zahrady v Austrálii a minulý rok oslavila 100 let od svého vzniku. V přístavišti Circular Quay nasedáme na přívoz a pomalou jízdou se vzdalujeme od Opery a obchodní čtvrti, na které je z lodi krásný pohled. Vystupujeme na stanovišti Taronga Zoo Wharf a necháváme se busem odvézt k hlavnímu vchodu. „Taronga“ v jazyce původních obyvatel znamená „nádherný výhled“ a toto jméno si dozajista zahrada získala díky svému umístění na poměrně strmém kopci a na jednom z nejkrásnějších míst s výhledem na Sydney Harbour, Harbour Bridge a Opera House.

Nejen klokani, vambaty, koala a tasmánský čert

Vchodem v hlavní budově procházíme do parku a u jednoho ze stánků si bereme mapu areálu zoologické zahrady; vstupenku jsme si koupili již v Circular Quay. Z mapy zjišťujeme, že Taronga je domovem pro více než 4 000 zvířat (350 druhů) a se svými 28 hektary je skutečně obrovská. Volíme si trasy, které nás zavedou k těm, jež nás nejvíce zajímají, a jsou to především živočichové Austrálie. Musíme vidět hlavně koaly, klokany červené, rudokrké a klokany obrovské a tasmánského čerta; ten se nám bohužel nakonec neukázal – jde o nočního tvora a dnes si před zvědavci někam zalezl. Zato vidíme čiperného ježuru, ptačí voliéru s párem obřích kakadu havraních, emu hnědého, vodní nádrž s tučňáky a rozkošné vombaty, kteří jsou vačnatci, stejně jako většina původních australských savců. V dospělosti dorůstají délky jednoho metru a hmotnosti až 40 kg, jsou zavalití a připomínají malé roztomilé medvědy. Způsobem obživy jsou však nejblíže hlodavcům. Jejich potravu tvoří tráva, kořínky, výhonky a hlízy. Jejich přední zuby se průběžně obrušují a dorůstají.

Tree Kangaroo 

V jiném výběhu na nás z koruny stromu vykukuje zvíře, které jsme v životě neviděli a musím přiznat, že jsme zcela ohromeni. Máme před sebou Tree Kangaroo – klokana Goodfellowa, původem z deštných pralesů Papuy-Nové Guiney. Oranžový stromový klokan je menší než běžný druh klokana; jeho krátká srst je kaštanově červenohnědá a je jedinečný také svým zlatým proužkem procházejícím středem hřbetu. Na rozdíl od svého známějšího příbuzného má krátké zadní nohy a silné přední končetiny potřebné k lezení. Je aktivní především v noci a živí se listy, ovocem, ale také květinami a trávou.

Koala

Dáváme 15 AUD navíc za možnost dostat se ke koalům na dosah ruky a udělat si pár fotografií. To ještě netušíme, že na naší pozdější cestě po pobřežní silnici Great Ocean Road nám koalové budou spát v korunách stromů přímo nad bungalovem v kempu, kde strávíme noc. Koalové žijí v eukalyptových lesích východní Austrálie a jak jsme s Danem později měli možnost vidět, jak dokážou tyto lesy totálně zdevastovat. Na ochranu stromů lidé přibíjejí na kmeny kovové platy, aby se na ně zvířata nemohla dostat.

Přestože koalové připomínají medvídka, jde ve skutečnosti o vačnatce a podobně jako klokani nosí svá novorozeňata ve vaku. Jsou to dobří lezci, mohou snadno skákat z jednoho stromu na druhý a jejich ostré drápy jim dovolují, aby se drželi na větvích, zatímco spí, což dělají téměř pořád. Eukalyptové listy obsahují toxiny, které jsou pro jiná zvířata nepoživatelné. Koala má uzpůsobený trávicí systém tak, že sice stráví tvrdé listy, ale zabere to mnoho času a energie. Stejně jako vombati a lenochodi má koala velmi pomalý metabolismus a pokud nežere, většinu času prospí. Ve dvacátých letech 20. století byli koalové loveni pro kožešinu. Dnes jsou v Austrálii chráněni. Odhaduje se, že jejich populaci tvoří v současnosti zhruba 100 000 jedinců.

K dolní část zahrady patří kromě pavilonů lachtanů, tuleňů a tučňáku také skvělý výhled na Sydney Harbour. Nahlédneme i do velké průchozí voliéry pro vodní ptactvo, kde jsou ptáci k vidění v krásném prostředí velké zahrady s jezírkem. Panda červená ve svém výběhu spokojeně spí v koruně stromu, takže necháváme milé zvíře odpočívat a jdeme pozdravit slony k jejich velkorysému výběhu.

Parádní jízda lanovkou

Od našeho příjezdu do zoo již uplynulo několik hodin a spokojíme se s tím, co jsme dosud viděli, i když toho zoo nabízí ještě mnohem víc. Nemůžeme ale odjet bez suvenýrů – nasedáme v dolní části zahrady do lanovky, která nás vyveze do horní části areálu, kde je hlavní vstup a kousek od něj také obchod a pěkná restaurace. Jestli je výhled od pavilonu lachtanů a tuleňů skvělý, ten z kabiny lanovky je ještě mnohem lepší – je to opravdu parádní jízda. Se suvenýry a bez peněz se vracíme lanovkou zase zpátky dolů, odkud je to pár kroků k přístavišti. Přívoz se zrovna chystá odjet, takže rychle nasedáme. Je zataženo, ale neprší, a tak si spokojeně užíváme jízdu venku.