Pro půvabnou polohu historického jádra, ve stráni nad pravým břehem Červeného potoka, nazval Neruda Hořovice „český BETLÉM“.
Český Betlém
Pro půvabnou polohu historického jádra, ve stráni nad pravým břehem Červeného potoka, nazval Neruda Hořovice „český BETLÉM“. Město Hořovice (německy Horschowitz, Horowitz, hebrejsky הורוביץ Horovic, jidiš הורוויץ Hurvic)/ leží při severním okraji středních Brd. Zdejší osídlení sahá až do 10. století, někdy ve 13. století byl postaven hrad, který ve 14. století drželi pánové ze Žerotína a koncem tohoto věku panovník Václav IV. V roce 1322 dostaly Hořovice městská práva, hradbami byl opevněn střed města a panské sídlo s kostelem zůstaly mimo. Vytvořil se proto další sídelné celek Velká Víska. K administrativnímu sloučení s Hořovicemi došlo až v roce 1919.
Zámek
Na místě původního gotického hradu stojí barokní trojkřídlý tzv. Starý zámek, po vybudování Nového zámku využíván pouze jako úřední budova. Poblíž byl v letech 1680-1705 postaven barokní tzv. Nový zámek, později přebudovaný a nakonec upravený klasicistně. Dvoupatrová budova s pěknými tepanými mřížemi stojí na půdorysu písmene H. Sochy jsou z dílny Matyáše Bernarda Brauna z doby kolem r 1735. Uvnitř zámku se nachází Slavíkův sál s kopiemi Mánesova cyklu“ Život na panském sídle“ od Karla Wurbse. Na zámek navazuje anglický park. Před zámkem se nachází kašna ze 17. století a socha Obětovaného od Františka Bílka z r. 1922.
Kostel sv. Jiljí
Kostel ze 14. století byl v roce 1687 zbarokizován a znovu přestavěn v letech 1747-49 (zachoval se gotický portál sakristie a pozdně gotická okna). U kostela je barokní socha sv. Rocha a barokní kaple z r. 1674, na zrušeném hřbitově empírová hrobka hrabat z Vrbna z r. 1911.
Neorománský hřbitov
Hřbitov je situován ve Velké Vísce na východním okraji Hořovic, severně od lesoparku Dražovka. Objekt byl pravděpodobně postaven dle plánů rakouského architekta Otto Hiesera (1850-92), autora Hanavského pavilónu, který pracoval pro Viléma Hanavského od r. 1892. Celý rozsáhlý objekt hřbitova je rozdělený na několik částí. Ta nejstarší a největší část hřbitova, s chráněnou hrobkou hrabat z Vrbna s kvalitními litinovými náhrobky, zaujímá centrální část. Východně od ní stojí na vymezené ploše hrobka rodu Hanavských. Za ní východním směrem pokračuje nový hřbitov. Hřbitovní zeď z roku 1891 se nachází v jeho západní části. Na západě na ni dále navazuje urnový háj.
Město Hořovice leží na severu brdských lesů. V blízkosti města se rozprostírá CHKO Brdy, CHKO Křivoklátsko a Český kras, cíle mnoha turistických stezek.
Přidat komentář