• Menu
  • Menu

Hrad Krakovec

Jan  Hus na  hradě Krakovec

Jsme kousek od Rakovníka, ve vsi Krakovec a  vstupujeme po celodřevěném mostě na stejnojmenný hrad Krakovec. Slunce chvílemi překrývají tmavé mraky a tak atmosféra je krásně tajemná.  Možná právě proto si tento hrad vybrali filmaři pro natáčení filmu Ať žijí duchové! i  pro krásnou pohádku Princ a večernice. Je začátek dubna a tak je zde jen několik turistů a my si můžeme prohlídku krásně užít.

hrad Krakovec

Jan Hus

Hrad, na  kterém roku  1414 pobýval a kde i kázal Mistr Jan Hus před svým odjezdem na kostnický konsil, je od roku 1958 kulturní památkou ČR,  nachází se také přímo na hranici  CHKO Křivoklátsko, která patří do biosférické rezervace UNESCO. Socha Mistra Jana Husa se nachází v příkrém kopci pod hradem. Možná Vás překvapí, že je zde Jan Hus bez vousů. Sochař Milan Vácha podobu Jana Husa nastudoval v historických pramenech. „To byl vlastně podle popisu, který se dochoval, malý, tlustý, nemocný člověk,“ řekl Milan Vácha. Socha má vyjadřovat Husovy niterné pocity před odchodem do Kostnice.

Krakovec

Stavba je architektonicky jednotná. Stavebníkem hradu, založeného 1381, byl křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok, jenž jako vedoucí královské dvorní hutě a jeden z oblíbenců krále Václava IV. vybudoval vskutku pohodlné a architektonicky vyspělé sídlo.

Vnitřní hrad byl dvojdílný, přední díl obsahoval vstupní bránu a hradbu obklopující poloválcovou věž (nepřevyšující palácové budovy), připojenou k hradbě vymezující zadní obytnou část hradu, tvořenou trojkřídlou obvodovou palácovou zástavbou. Nejlépe vybaveny byly reprezentační prostory prvního patra s velkým sálem s krbem a náročně ztvárněnou kaplí s arkýřově vysunutým presbyteriem v jihovýchodním nároží paláce. Obranná funkce hradu byla značně potlačena, což dokládají i velká okna v přízemí palácové části.

Nejpozoruhodnějším místem se jeví prostor kaple originálního prostorového i klenebního uspořádání s pětibokým presbytářem v podobě našikmo vyloženého velikého arkýře. Její klenba upoutávala určitou „nepochopitelnou složitostí“ i tvarovou bohatostí v dějinách středověkých kleneb zcela nové kvality. V tom spočívá originálnost klenby, pro kterou nebylo uvedeno analogické evropské řešení.

hrad Krakovec

Mezi nejvýznamnější prvky architektonického bohatství patří též unikátní žebrové klenby, jež jsou v různé míře zachovány. Klenby byly vesměs křížové, kamenná žebra byla podvlečená, nezavázaná do klenby. Z výzkumných poznatků lze vyvodit, že tato originální konstrukce umožňovala zaklenout nepravidelné půdorysy pravidelnými křížovými klenbami s kruhovými žebry o jediném poloměru.

Hrad je přístupný po celodřevěném, nově ručně tesaném mostu, jehož konstrukce vychází z tvarosloví pozdního středověku, nemaje svým rozsahem v Evropě obdobu. Je dílem dohotoveným v květnu roku 2005.

Věž půdorysného tvaru podkovy v čele jádra hradu je vyzděna z lomového kamene. Krakovec nebyl nikdy podstatně přestavován. Roku 1783 vyhořely dřevěné části budov, které od té doby nebyly opraveny. Roku 1855 došlo ke zřícení velké části kaple, v roce 1883 bylo strženo východní křídlo dynamitovou náloží. Od roku 1914 probíhají zajišťovací práce.

V současném čase je z paláce nejlépe dochováno jižní křídlo, a to v celé výšce. Ze západního křídla se zachovala vnější obvodová stěna a části příčných zdí, z východního křídla zbylo obvodové zdivo pod úrovní nádvoří.

hrad Krakovec

Hrad Krakovec, rozkládající se v čele protáhlé ostrožny obtékané dvěma potoky, reprezentuje jeden z vrcholů vývoje české hradní architektury 14. století.

 

Netopýři na Krakovci

Sklepy hradu Krakovec využívají jako zimoviště čtyři druhy netopýrů. NETOPÝR ČERNÝ (Barbastella barbastellus), NETOPÝR DLOUHOUCHÝ (Plecotus austriacus), NETOPÝR VELKÝ (Myotis myotis), NETOPÝR VEČERNÍ (Eptesicus serotinus).

hrad Krakovec
hrad Krakovec
NÁVŠTĚVNÍ DOBA
Období
Dny
Hodiny
1. 3.–30. 4.
so–ne
10.00–16.00
30. 3.
10.00–16.00
2. 4.
po
10.00–16.00
1. 5.–31. 5.
so–ne
9.00–17.00
1. 5.
út
9.00–17.00
8. 5.
út
9.00–17.00
1. 6.–31. 8.
út–ne
9.00–18.00
1. 9.–30. 9.
so–ne
9.00–17.00
28. 9.
9.00–17.00
1. 10.–31. 10.
so–ne
10.00–16.00


 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *