HRAD TOČNÍK

Dominanta hrad Točník 

Hrad Točník (společně s hradem Žebrák) jsme navštívili v chladnou březnovou neděli. Svítilo slunce, ale foukal ostrý ledový vítr. Přesto prohlídka a celý hrad Točník nás okouzlil. Hrad byl i v tuto nepříznivou dobu otevřen a tak spolu s několika dalšími nadšenci jsme zříceninu prolezli křížem krážem. Opět pro mě úžasná prohlídka bez zástupu desítek turistů a povinného štrúdlu s průvodcem. A ty výhledy do kraje! Nádhera!

Žebrák a Točník

Po požáru hradu Žebráku v roce 1395 jej dal král Václav IV. ještě opravit. Ale to se již poohlížel po vznešenějším a bezpečnějším sídle. Stal se jím hrad Točník, vybudovaný pravděpodobně v letech 1398-1401 na témže skalní hřebeni jako hrad Žebrák, avšak o100 metrůvýše (456 m.n.m). Tímto umístěním a stavebním provedením měla být zvýrazněna strategická poloha u norimberské stezky a majestátní postavení krále Václava IV.., jako krále českého a římského.

Stavba splňovala požadavky krále a byla koncipována tak, aby se král cítil na hradě pohodlně a bezpečně. Byly však potlačeny běžné obranné prvky hradu (věže a poloha paláce vůči nepříteli), a tak se stal Točník spíše rezidencí než pevností. Již v roce 1400 nechal Václav IV. na Točník převést a uložit část královského pokladu.V roce 1409 zde byl projednán spor o Pražskou univerzitu, který skončil vyhlášením Dekretu kutnohorského. PO roce 1413 přestal král na Točník dojíždět a pobýval častěji na svém novém hradě Wenzelštějně u Kunratic. Po smrti Václava IV. přišel hrad o královský poklad byl předán do zástavy.

Obléhání husity

Oba hrady šťastně přečkaly dvojí obléhání Husity (1425 a1430), ačkoli nedaleká města Žebrák a Hořovice byla tehdy vypálena.Od roku 1475 měl hrad v zástavě loupežný rytíř Burian z Gutštejna a jeho syn Kryštof, kteří jej museli podle rozhodnutí zemského soudu z roku 1487 vydat zpět královské komoře.

V následujících letech hrad měnil zástavní držitele. Po té, co se v roce 1524 zřítil most přes hradní příkop, přistoupil tehdejší držitel hradu Jan z Vartenberka k rozsáhlým stavebním úpravám. Byl poražen nový vstup do hradu ze západní strany, přičemž byla brána zajištěna barbakánem (předsunuté opevnění) a kutnohorskými havíři byla vyhloubena hluboká studna. Po Janovi z Vartenberka získali herad Kramářové z Krajku, kteří pobořili část hradu Žebráku, při hledání pověstného hradního okladu, aniž by jej našli.

Lobkowiczové

Lobkowiczové, kteří vlastnili hrad do roku1594, než jim byl královskou komorou zabrán pro odboj proti císaři Rudolfu II., provedli sgrafitovou výzdobu Velkého paláce , příčného křídla a věže. Téměř tři století byl hrad s panstvím majetkem české koruny a byl spravován hejtmany, kteří sídlili na zbirožském zámku. Hrad Točník tak ztratil své důležité postavení a postupně chátral. Posledním českým králem, který navštívil Točník , byl císař Rudolf II. Ten nerad a ustrašeně přenocoval. Později sloužil hrad jako vězení pro nebezpečné zločince. Během třicetileté války hrad poskytoval úkryt místnímu obyvatelstvu, které se k němu již nechovalo s patřičnou úctou a zanechalo na něm dva tisíce vozů hnoje.

Od roku 1674 zde bydlel hlídač. Ještě v roce 1681 , kdy hrad navštívil Bohuslav Albín, byl Točník obyvatelný. V roce 1733 byla audienční síň hradu v Královském paláci upravena na kapli, zasvěcenou sv. Bartoloměji. Díky tomu se dochoval Královský palác v dobrém stavu až do současnosti. Každoročně se koná na konci srpna v kapli poutní mše. Zvýšení zájmu o oba hrady přineslo až 19. století, kdy jsou jejich ruiny cílem výletů mnoha umělců a vlastenců. V roce 1840. kdy hrad navštívil a popsal F. A. Heber , bydlelo v klenutých místnostech pod kaplí v Královském paláci několik chudých rodin. Avšak obrazy z počátku 19. století ukazují, že druhý palác byl již bez střechy. V roce 1868 se stal vlastníkem panství německý podnikatel H.B. Strousberg, který ponechal Toční a Žebrák svému osudu a věnoval se spíše hospodářské činnosti na Zbirožsku.. Po jeho hospodářských neúspěších , koupili od eráru panství i s hrady Žebrákem a Točníkem Colloredo-Mansfeldové. V roce 1923 prodal kníže Josef Colloredo–Mansfeld hrady za 10 000 Kč Klubu československých turistů, který zde sice provedl řadu zajišťovacích prací, ale bez památkářského dohledu.

Dnes jsou hrady Točník a Žebrák majetkem státu ve správě Národního památkového ústavu.

Hrad Točník patří mezi nejmladší a nejrozsáhlejší zříceniny v Čechách, a zároveň dokumentuje společně s hradem Žebrákem a Krakovcem hradní architekturu doby Václava IV., jejíž vývoj byl přerušen husitskými válkami.

Návštěvní doba

• volná prohlídka s průvodcovským textem

• výklad je v hlavní sezóně (červenec a srpen) poskytován každou celou hodinu
• poslední prohlídka s průvodcem vychází jednu hodinu před koncem návštěvní doby

Vstupné