Valdek je zřícenina raně gotického hradu

Hrad Valdek

Na Valdek se opravdu těšíme a prý dnes bude jasno a modrá obloha. Tak, co více si po té zimě přát. Je odpoledne a obloha se začíná pomalu zatahovat. Čeká nás ještě poslední táhlý kopec ve vojenském pásmu Brdy. Co teď? Riskneme vjet do zákazu, abychom ještě stihli slušné počasí? Milá domorodkyně říká ať jedeme, že to bude ok! Přijíždíme před bývalou vojenskou základnu na parkoviště, prý jsou zde zrovna ubytovaní z vojenské policie. Říká se pod svícnem největší tma a tak opouštíme ostře sledované vozidlo a vydáváme se ke zřícenině (200 metrů..) . Obloha se proti nám spikla, ale zřícenina je parádní. Je zde sníh a led a pěkně to klouže. Jsou tu různé cestičky , a sešupy dolů jsou nechráněné, a je to dost nebezpečné ( jak se dočtu až později na ceduli je napsané Valdek je možné pozorovat zpovzdálí a není přístupný !!…).. Mě se zřícenina moc líbí a ten divoký terén a výhledy mě fascinují. Připadám si jako v chrámech v Kambodži .Po prozkoumání zříceniny se vracíme na parkoviště , kde stojí vojenské vozidlo. A sakra, už je to tady! S fotoaparáty míříme k nim a dáváme se do řeči, jejich ruské vozidlo pěkně bublá jak se vaří a my s pozdravem, protože už těch zákazů riskujeme více než je zdrávo, raději rychle odjíždíme .

Zřícenina hradu Valdek se nalézá v hořovických lesích na skalnatém ostrohu nad červeným potokem. Hrad dal pravděpodobně postavit ve 13. století Oldřich Zajíc z rodu Buziců, který zastával významný úřad purkrabího Pražského hradu. Dále vlastnili hrad chudší zemané. Na počátku 16. století se hrad Valdek s okolní krajinou dostává do majetku rodu Pešíků z Komárova. Tento rod si však postavil v nedalekých Po dluzích tvrz a hrad opustil. Když v roce 1623 byl veškerý majetek rodu Pešků za účast na českém stavovském povstání proti Habsburkům zabaven, je hrad již popsán jako „zámek v lese pustý, Valdek řečený“ . Od té doby se zřícenina hradu Valdek stává součástí hořovického panství, které měnilo své majitele. Koncem 19. století jsou vlastníky knížata z Hanau, jejichž zásluhou byla zřícenina opravena a zachráněna před úplnou zkázou. Za první republiky získal zříceninu hradu Valdek do péče Klub českých turistů, který v roce 1933 u hradu otevřel turistickou chatu. V té době se zřícenina hradu nacházela mimo prostor dělostřelecké střelnice. Po druhé světové válce při rozšiřování vojenského prostoru v roce 1947 se zřícenina hradu ocitla uvnitř vojenského újezdu Brdy. Zříceninu hradu je možno obdivovat zpovzdálí. Vlastní zřícenina hradu však zpřístupněna není, protože její současný stavebně-technický stav nezaručuje bezpečnost návštěvníků. Rod Buziců, zakladatelů hradu Valdek, měl ve svém erbu kančí hlavu. Dalimil ve své veršované kronice vysvětluje původ znamení kančí hlavy následovně: V českém vojsku sloužil v ony dny jinoch smělý, jinoch způsobný. Jetřišek Buškovichezký hoch, jemuž říkali též tuří roh. Že za uši kdysi kance chyt, zdobil kančí rypák jeho štít…“ Jetřišek, přesněji Dětřišek, je pokládán za předka rodu Buziců, který padl v roce 1110 v bitvě u Trotiny.