Zřícenina hradu Žebrák
patří k nejstarším českým šlechtickým hradům se dvěma okrouhlými věžemi. Starší trhovou ves Žebrák získal syn Oldřicha z Valdeka, který zemřel roku 1281. Hrad Stojí na úzkém křemencovém zalesněném ostrohu a dal jej vystavět rod Buziců na konci 13. století. Hrad bergfritového typu pojmenovali podle obce Žebrák. Neobvyklým zjevem tohoto hradu je druhá okrouhlá věž, střežící vstup do předhradí. Není tak výjimečná svou existencí – podobné věže byly už na Bezdězi a na Pecce – jako spíš svým zařízením a způsobem zapojení do hradebního okruhu. Roku 1336 vyměnili Zajícové hrad s Janem Lucemburským za královský statek v Budyni nad Ohří (Zbyněk Zajíc z Hazmburka). V roce 1341 koupil hrad i s panstvím Karlův nejmladší bratr Jan Jindřich, když byl vypuzen z Tyrol; ten také hrad opravil a patrně i rozšířil.
Žebrák sídlem českých panovníků
Od té doby byl Žebrák oblíbeným sídlem českých panovníků. Křivoklátské hluboké lesy byly ideální pro lov a procházela tudy stará dálková cesta , která spojovala spojovala Prahu, přes Zdice, Plzeň a Brod s Norimberkem a odtud přes Würzburg s Porýním. Často zde při svých cestách nocoval Karel IV. Po tragédii r. 1351, kdy mu zemřel na Žebráku prvorozený synek, sem již nikdy nevkročil. V letech 1383-1409 se zde často zdržoval Václav IV. a právě zde vydal povolení ke stavbě Betlémské kaple v Praze. Hrad nákladným způsobem přestavěl, ale protože místo nedovolovalo dál se rozšiřovat, bylo rozhodnuto o výstavbě nového hradu Točník. Květen 1425 znamená pro hrad několikadenní obléhání vojsky táboritů a sirotků, kteří po zdejším nezdaru alespoň vypálili městečko Žebrák, Hořovice a táhli dále na Plzeň. Ještě v roce 1460 nechal tehdejší záložní majitel panství Hanuš z Kolowrat opravit hradní kapli, která musela být znovu vysvěcena. (Tehdy měla čtyři oltáře a zvon.) Oprava této kaple zároveň znamenala poslední větší záchrannou stavební akci na Žebráce. Roku 1532, když na hradě nocoval Ferdinand I., zachvátil hradní budovy požár a král s doprovodem jen s velkými obtížemi unikl. Poslední zkázu hradu znamenalo hledání údajného pokladu Volfem Krajířem z Krajku. Hrad zpustl a veškerý život se natrvalo přesunul do podhradí, jež bylo v 16. století rozšířeno o pivovar, purkrabství se sídlem hejtmana, dvůr s ovčínem, mlýn, štěpnici a cihelnu.
I přes výstavbu Točníka, podržel si Žebrák ještě přes sto let svou přednost jako hlava panství. Teprve později ji přepustil ve prospěch Točníka.
Po požáru byl Točník Zříceninou
Po požáru r.1532 se hrad Žebrák stal zříceninou. V 16. století pak byly založeny čtyři rybníky, po kterých zůstaly do dnešní doby zbytky hrází. Dominantní vysoká válcová věž stojí skoro na konci hřebenu. Křemencový hřeben pokračuje dále až ke hradu Točník. Hlavní věž slouží jako rozhledna. V přízemí věže je hladomorna. Zachované je také torzo kaple sv. Apolináře a sv. srkoty, zbytky druhého paláce, a zůstala i nižší válcová věž. Je možné si prohlédnout model hradu ze 13. století.
Na hradě Žebrák je možné se zúčastnit různých akcí, včetně rytířských klání.
Přidat komentář