Z Hrádečku na hrad Břecštejn
Zastavujeme v serpentinách mezi Trutnovem a Vlčicemi. Intuitivně se vydáváme přes les k hradní zřícenině Břecštejn. Po silných deštích je všude hodně mokro, ale jsme tady samy. V podhradí se rozkládá malá ves Hrádeček. Tušila jsem, že tady někde je i Havlův hrádeček. Ač pocházím z Hostinného, které je odtud pár kilometrů, na hrádečku jsem nikdy nebyla a teď jdeme přímo okolo. Malebná podkrkonošská krajina.
Václav Havel koupil statek pana Kulhánka čp. 221 poté, co mu Andrej Krob sdělil, že tento objekt sousedící s jeho chalupou je volný. V roce 1967 tak statek získal za čtrnáct tisíc korun. V době normalizace sloužila jako místo, kam se dramatik uchýlil do vnitřního exilu z Prahy. Na Hrádečku byl literárně činný a konaly se v něm kulturní události, např. v roce 1977 zde byl uspořádán Třetí festival druhé kultury, tedy českého undergroundu.
O tomto místě napsal Havel divadelní hru Prase aneb Václav Havel’s Hunt for a Pig, popisující těžkosti, které zažívá člověk z města na vesnici. Hlavní postavou je František Vondráček, jenž žil v Horních Vlčicích (cca 2 km) a zemřel v zimě roku 2009.
Václav Havel zde také 18. prosince 2011 zemřel.
Hrad Břecštejn – Silberštejn
Od chalupy Václava Havla a Krobovy chalupy je to k zřícenině 200 metrů. Zřícenina hradu Břecštejn zaume na první pohled svou kompaktností a výraznou rudohnědou barvou. První zpráva o vzniku Břecštejna pochází z poloviny 15. století, kdy je uváděn majitelem Mikuláš Zilvcar. Hrad byl vybudován již dříve jeho otcem Janem 1., ve 20. letech 15. století. V souvislosti se vznikem Břecštejna je uváděno, že na tomto místě kdysi stával zaniklý hrádek Stein (Kámen), o němž jsou zmínky z roku 1336, spojené s Otto Lepide.
Břecštejn byl vybudován na strmé slepencové kře, proto nemohl být příliš rozsáhlý. Ze západní strany byl těžko přístupný, kde vysoká skalní stěna poskytovala potřebnou ochranu. Oproti tomu východní a částečně jihovýchodní stěna tak výhodná nebyla. Proto byl vybudován vnitřní a vnější val s příkopem, který je ještě nyní znatelný. Z hlediska stavebně fortifikačního patří mezi hrady tzv. Slezského typu, kde výstavba hradních objektů tvoří jediný celek společně s obvodovou zdí. V horní části byl hrad pravděpodobně dřevěný. Podle této dřevěné části je usuzován také jeho první název Břecštejn, počeštěním německého názvu Brettstein, tedy Prkenný hrad.
Břecštejn od jeho založení až do roku 1622 vlastní významný rod Zilvarů. Posledním majitelem byl Adam III., který byl aktivní v národním odboji proti Habsburkům. O nešťastné bitvě na Bílé hoře byl 5.11.1622 odsouzen ke zbavení majetku a vyhnán ze země. Od roku 1623 se jako majitel uvádí Albrecht z Valdštejna, který v roce 1627 předal panství plukovníku Danielu Hebronovi. V letech 1638-1675 vlastní Břecštejn polský šlechtic Jakub Weyhler, v letech 1675-1789 pak na hradě hospodaří Schwarzenbergové.
1790 koupil vlčické panství lnářský velkopodnikatel Jan František Theer, který dal zříceninu Břečtejna upravit a stavebně zajistit. Bylo vyčištěno zdivo od rumu a křovin, vybudovány pískové cesty a postaveno kamenné schodiště k prostorám vlastního hradu. Na místě někdejšího dřevěného stavení dal Theer vybudovat v r. 1794 velký osmiboký altán, který však byl v první polovině 20. století zbořen. Theerové se dokonce v r. 1794 psali „ze Silbersteina“ podle německého názvu hradu.
Od druhé poloviny 16. století byl tedy Břečtejn neobydlen a všechny prameny jej po celé 17. století označují jako pustý hrad na vlčickém panství, k němuž patřila zřícenina. Jméno Silberstein přešlo na poplužní dvůr, ležící pod hradem, který se připomíná od počátku 16. století.
Do dnešních dnů zbyly z vlastního hradu Břečtejna pouze vysoké zdi, které se sbíhají na severní straně v pravém úhlu, kdežto na jižní straně v oblouku. Do hradu se přichází někdejšími sklepy a v jeho severním křídle jsou patrné stopy po nevelkém čtyřhranném stavení se dvěma zakulacenými rohy. V jižní části je zachován velký sklep, sklenutý do špičatého oblouku, nad nímž stávalo původní dřevěné stavení Zilvárů. Zbytky hradu Břečtejna dále chátrají.vybudovali pro poddané svého panství v l. 1677 – 1685 stejnojmennou vesnici Silberstein (dnešní Hrádeček, část obce Vlčice). Noví osídlenci používali ke stavbám materiál ze zříceniny hradu.
Pod hradem je palouk s ohništěm vhodný pro přespání, je zde umístěna informační tabule, na které naleznete texty a fotografie, týkající se této zříceniny, ale i dějinných událostí spojených s prezidentem Havlem
Kulturní památka a přírodní park Hrádeček
Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Celé okolí Hrádečku bylo prohlášeno přírodním parkem Hrádeček.
Naučná stezka
Ke hradu Břecštejn se můžete vypravit buď po značené naučné stezce okolo Pekelského vrchu, která je dlouhá zhruba 10 km. Začíná u sportovního areálu v Mladých Bukách a vede územím přírodního parku Hrádeček, jehož část je zařazena do Evropské lokality v rámci území Natura 2000. Na trase je 10 informačních tabulí, které vás seznámí s touto částí východních Krkonoš. Z Vlčic můžete jít na hrad Břecštejn také pěšky asi 1,5 km po silnici a pak 1 km po modré turistické značce.
Přidat komentář