Hřensko

Na prodloužený víkend Do českého Švýcarska jsme se moc těšila. Snad i to počasí by mělo být ucházející. Vyrážím z Prahy za deště, do Děčína jsou to necelé 2 hodiny a do Hřenska ještě o 20 minut déle. Je všední den a nikde nikdo. Je otevřeno několik stánků. Odjedu až na nejvzdálenější parkoviště, odkud se turisté vypravují na Pravčickou bránu a do soutěsek Kamenice.

Je už odpoledne, počasí mizerné, paní na parkovišti mě upozorňuje, že parkovné stojí 200 Kč i když tu budu jen hodinu. Úplně nevím zda se dnes na Pravčickou vydat. Nakonec se vracím do Informačního centra v Hřensku. Zítra má být hezky, má přijet i kamarádka a tak zjišťuji, jak se nejjednodušeji nahoru dostat. Rehabilituji se zády, tak proto. Cca každou hodinu tady od inf. centra odjíždí autobus/ vyjíždí z Děčína /434 a 438/ na zastávku Tři prameny a odtud je to na Pravčickou bránu 2 km.

Divoká soutěska
otevřena od 1. dubna 2023 do 5. listopadu 2023

Edmundova soutěska
do odvolání uzavřena, stále kvůli důsledkům ničivého požáru v loňském roce, včetně přístupové stezky od Hřenska i od Mezního můstku.

Hřensko mám v pamětí /byla jsme tu jako malá na výletě/ jako malebnou horskou obec. Trochu mě děsí, že tady místo stylových chalup jsou nalepené na všech stranách pod skalami vietnamské stánky a obchůdky vietnamských trhovců, to se mi vůbec nelíbí. A to jich tu je nyní nejméně o polovinu méně. Když si sednete do některé z restaurací, tak místo pěkného výhledu koukáte na tržiště. Dala jsem si oběd v restauraci Maja. Jídlo bylo dobré i cena slušná. Když přijedeme včas, dá se zaparkovat podél silnice u vody bezplatně, jinak je nutné zaparkovat na některém z placených parkovišť.

Do Hřenska se vrátíme zítra.

Hřensko

Hřensko (německy Herrnskretschen) je obec v okrese Děčín v Ústeckém kraji, která je vstupní branou do Národního parku České Švýcarsko. Obec na dolním toku Kamenice se zcela soustředí na cestovní ruch. S nadmořskou výškou115 metrů je nejníže položenou obcí České republiky. Žije v ní 267 obyvatel. Mezi turisty je oblíbený kaňon Labe, z něhož vstupuje mezi skály neméně krásné údolí vinoucí se podél řeky Kamenice. Značná část obce se rozkládá v tomto údolí, které je z obou stran obklopeno vysokou hradbou skalních stěn. Díky nízkým teplotám mezi skalami se zde daří horským rostlinám, což je při nízké nadmořské výšce Hřenska raritou. Nachází se zde silniční hraniční přechod do Spolkové republiky Německo Hřensko–Schmilka.

První zmínka o Hřensku je z roku 1475, kdy tu na soutoku obou řek stála krčma, sloužící plavcům a vorařům, a při ní několik chalup.

Dominantou obce tvořil po staletí Panský dům /Herrenhaus/, středisko obchodu a společenského života. V roce 1938 byl kvůli výstavbě silnice zbořen.

V letech 1786-87 byl v Hřensku vybudován pozdně barokní kostel sv, Jana Nepomuckého /na podnět panovníka císaře Josefa II, který se tu zastavil v r. 1779 při cestě do Děčína/.

V obci jsou zajímavé některé staré budovy – hotely: Labe /původně Hetscel/ z roku 1870 /čp.13/, Klepáč v bývalém Horním mlýně /Zur Muhle/ a Švýcarský dům /Schweizenhaus/ z roku 1892.

Průkopníkem zpřístupňování přírodních krás v okolí Hřenska byl kníže Edmund Clary-Aldringen (1813-94), jeho manželkou byla Alžřběta Alexandra /1825-78/, zvaná Elisalex, pravnuvnučka slavného ruského maršála Kutuzova a vnučka hraběte Ferdinanda Tiesenhausena.

Populární jsou v oblasti Českého Švýcarska také plavby nejenom Labským kaňonem, kde řeka vytvořila nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě starý 570 mil.let. Loď pluje nejcennější částí CHKO Labské pískovce, jedná se o Národní přírodní rezervaci, která lemuje skalní údolí až do obce Hřensko a odkud je to už jenom cca 630 km k moři do Hamburku.