• Menu
  • Menu

Japonská zahrada Praha

 Botanická zahrada Praha

Podzim je čas, kdy všechny  vaše smysly mohou ocenit a nasát nádheru všech těch žlutých, oranžových a červeně  barvících se javorů a rostlin. Pokud budete mít to štěstí a bude vás provázet slunce, které rozjasní a prozáří tu nádheru, věřte, že budete chvíli jako v ráji.

Japonská zahrada 

Venkovní expozice botanické zahrady se rozkládají na ploše téměř 25 hektarů. K nejstarším patří Ornamentální zahrada , která byla pro veřejnost otevřena již v roce 1992. Na ni navazuje Japonská zahrada, která patří k nejnavštěvovanějším expozicím, a to nejenom na jaře v době květu azalek, ale také na podzim, kdy barví hlavně javory. Japonská zahrada je charakteristický typ okrasné zahrady. Její kořeny sahají od animistických náboženství přes čínské vlivy z období Nara (710 – 794) a Heian (794 – 1185) až po příchod zenového buddhismu. …

Japonská zahrada
Japonská zahrada

Tradice umění japonských zahrad spadá do hluboké minulosti, ale v současné době stále více vyhovuje potřebám a vkusu moderního člověka. Tyto zahrady vytvářejí prostředí, vhodné k uklidnění a uvolnění myšlenek, možnosti soustředit se, odhalit v sobě citlivost ke kráse přírody. Bývají podnětem k tvůrčím myšlenkám. Jejich smyslem je přiblížit člověku podstatu přírodní scenerie. Jsou tvořeny podle specifického estetického kódu, který má široké symbolické zázemí. Vznikal v minulosti na základě spleti praktických rad, životních zkušeností, obav před nepřízní osudu, touhy po štěstí a velké citlivosti k přírodě. Při výsadbě rostlin se nezdůrazňuje pestrost a hýřivost květů, ale elegance stálezelených keřů, listnatých i jehličnatých stromů a zároveň se počítá s proměnlivostí scenerie během roku.

V Pražské botanické zahradě v Troji byla založena japonská zahrada na ploše 0,67 ha v roce 1995 a pro veřejnost byla otevřena v roce 1997. Základními prvky při její tvorbě byly kámen, voda a rostliny.

První ze dvou částí zahrady představuje „krajinu s horami, stromy, potůčkem a jezírkem“. Dominantou je jezírko s ostrůvkem ve tvaru želvy, symbolu dlouhého života. Seskupení kamenů mezi břehem a ostrůvkem znázorňuje lodě, plující na ostrov, a nazývá se „kameny nočního čekání“. Ve vodě se zrcadlí zkroucený kmen borovice, vysazené na ostrůvku, a trsy travin, kosatců, bambusů a azalek, rostoucích z rozeklaných břehů s tůňkami. Červení koi-kapři, plovoucí v jezírku, jsou symbolem štěstí a blaženosti. Potůček, pramenící v horách, se vine mezi kopci, tvoří kaskády a vodopády. V jeho korytě můžeme nalézt „kámen peřeje“ a v místě, kde vtéká do jezírka, je umístěn „kámen vtoku“. Bambusový háj pod jezírkem okouzlí jemnou kadencí pohybu stvolů a větví při mírném vánku i hrou světel a stínů v paprscích slunce. Pro zajímavost lze říci, že o žádné rostlině se ve východní Asii nenapsalo tolik botanických, filozofických a uměleckých děl jako o bambusu a ani dnes, ve věku laserů a elektroniky, se moc nezměnilo. Zastavení u kamenné kašničky s vodou (cukubai) je symbolem fyzické a duševní očisty i okamžikem estetického zážitku. V minulosti měl každý z kamenů svou funkci – kámen před kašničkou (jutoiši) sloužil jako schůdek, na kámen vpravo (tešokuiši) se za chladných dnů stavěla nádoba s teplou vodou či naběračka a na levé straně je kámen na svíčku nebo přenosnou lucerničku. Zahradní kamenná lampa vedle své praktické funkce symbolizovala i světlo poznání, zaplašující mračna nevědomosti. Ve starých zahradnických příručkách se připomíná, že za měsíčních nocí má být její světlo přitlumené, neboť nemá rušit temnotu, ale podtrhnout její kouzlo a nechat noc, aby zůstala nocí. Zahradní cestičky se mění, jak si to vyžaduje praktická potřeba a estetické ladění – souvislá kamenná dlažba se střídá s nepravidelně položenými kameny a pískovými cestičkami. Kameny na chodníčku (tobiiši) vyčnívají nad úroveň cesty, aby si člověk neumazal boty a jsou záměrně položeny nepravidelně tak, jak to bývá v přírodě. Chýše, krčící se mezi „horami“, poskytuje klid pro odpočinek a naslouchání hukotu vody v nedalekém vodopádu. Odtud jsou také nejkrásnější výhledy do zahrady i na kopce v okolní krajině. Brzy na jaře začínají vykvétat první stromy v „sakurovém háji“ naší zahrady. Je zde vysázeno dvacet šest kultivarů okrasných slivoní (Prunus). V rostlinné symbolice představují jaro a dokonalost, dívčí něhu i odolnost. Kvetoucí sakura bývá v Japonsku častým námětem básníků a malířů. Dřevité pivoňky, symboly bohatství a okázalosti, zde vykvétají v květnu v šestadvaceti odrůdách. Období květu rhododendronů a azalek (asi třicet kultivarů) je jedním z největších efektů zahrady. V červnu a červenci kvetoucí japonské kosatce (asi pět kultivarů) jsou znakem čistoty, cudnosti a nevinnosti. Unikátní je sbírka japonských javorů, které představují podzim a věrnost. Listy těchto stromků (asi třicet dva druhy a kultivary) mění barvu během celého roku, ale nejkrásněji vybarvené jsou v říjnu a listopadu.

V zahradě je vysázena řada dalších botanicky zajímavých rostlin – například třináct druhů a kultivarů borovic (Pinus), čtrnáct forem kryptomerie japonské (Cryptomeria), šest odrůd skimie japonské (Skimmia), pět kultivarů vonokvětky (Osmanthus), zmarličníky (Cercidiphyllum), cypřišky, jinany (Ginkgo), cesmíny (Ilex) a řada dalších.

Japonská zahrada
Japonská zahrada

Ve druhé sbírkové části zahrady jsou postupně shromažďovány rostliny Japonska a Číny, například Sophora japonica, Zelkova japonica, Pterostyrax hispida, Prinsepia uniflora, Orixa japonica, Leycesteria formosa, Lespedesa buergeri, Fontanesia fortunei, Clerodendron trichotomum a řada dalších. / převzato z www.botanicka.cz /.

Halloween v Troji – 31.10.2015

Místo konání: Ornamentální zahrada
15 – 19 h
Strašidelná atmosféra, dýně a jejich dlábání…

V Troji  můžete také navštívit Fata Morgana

Japonská zahrada
Japonská zahrada

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *