SPUTNIK

Brus  trenýrek – Sputnik

Podzimní výlet na „Babu“  a procházka ulicemi na Haunspalce nás přivedla až téměř do vesmíru. Ani nevíte jakou radost jsme měli , když jsme v jedné ze zahrad spatřili SPUTNIK. Honza, který se  jako mladý  učil v atelieru známého sochaře Zděňka Němečka, hned zajásal a poznal  autorovu nevšední plastiku.

Sputnik ve Stromovce

Toto výjimečné dílo vzniklo v roce 1959.  Dílo inspirované sovětskou družicí, velká betonová koule, vyvýšená 3 metry nad zem, do nitra vedl žebřík a druhý otvor sloužil jako skluzavka. Skvělý nápad a nevšední hrací prostor využívalo několik generací dětí.  Dílo stálo téměř půl století v pražské Stromovce, od roku 1960 do roku 2008. Škoda, že tuto i v zahraničí uznávanou plastiku, nechal Magistrát hl. města zdevastovat a zchátrat. V roce 2003, kdy Sputnik nesplňoval předpisy a normy  byl na Sputnik zakázaný vstup. Otvory do rakety byly zamřížované a v době, kdy tam  zvídavý chlapec nešťastně strčil hlavu, jej  museli zachránit hasiči.

Zachráněné dílo

Bylo rozhodnuto, Sputnik bude  zlikvidován! Tento unikát se podařilo zachránit díky sběrateli umění Rudolfovi Břínkovi, který o plastiku požádal a vystavil na své zahradě na pražské Babě. Sputnik má do dnešní doby své obdivovatele a zastánce. Nikomu nevadí, že Sputnik byl a je tak trochu ruskou propagandou, nevadí , že se Sputniku říkalo BRUS TRENÝREK /betonové struhadlo/  jak už z názvu vyplývá, zadečky to pěkně dřelo.  Sputnik byl pro každého inspirací a snovým modulem pro let do vesmíru, seskoky a pro bláznivá dobrodružství.

Ak. soch. Zdeněk Němeček

Zdeněk Němeček se narodil v roce 1931v Luži u Chrudimi. Po vyučení keramikem vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu ve Zlíně a v roce 1959 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jana Laudy a Vincence Makovského. Nepočítáme- li stranické úkoly, jako je několik pomníků Julia Fučíka, Padlím tiskařům Rudého práva a Pohraničníkům byl přesvědčený komunista a humanista Zdeněk Němeček výhradně sochař sportovních témat. Jako protěžovaný autor měl možnost representovat Československé výtvarné umění a vytvářel sochařskou výzdobu sportovních stadionů po celém světě (Mexico City, Mnichov, Milán, Moskva, Tallin…). Mezi nejznámější pražské realizace patří Hokejista před zimním stadionem na Výstavišti, Štafeta(Poselství) před Spartakiádním stadionem nebo třeba dnes již odstraněná Gymnasta před Domem sportu u vstupu do františkánský zahrady. Jeho přesvědčivé monumentálně modelované sochy na pomezí socialistického realismu a futurismu jsou silně inspirované dílem italského sochaře – komunisty a katolíka Giacomo Manzù. Zdeněk Němeček páchá po Sametové revoluci roku 1989 sebevraždu. / Z. Němeček – zdroj http://www.vetrelciavolavky.cz/ .