Je pondělí, 16.3.2020. Z důvodů všeobecně známých je omezen pohyb osob v ČR. Pokud jsem to správně pochopil, návštevy parků a přírody zakázané nejsou.
Jihozápadním směrem pod hradem Trosky se nachází soustava osmi rybníků, napájených Želejovickým potokem a říčkami Jordánka a Žehrovka. Od roku 1999 nese toto území jméno Přírodní rezervace Podtrosecká údolí. Jedná se o nejrozsáhlejší mokřady v Českém ráji. Mimo zmíněných rybníků tady nalezneme velké květnaté louky, tradiční pískovcové skály a útvary i několik zachovalých staveb lidové architektury. Každoročně koncem března zde rozkvétají koberce jarních bledulí.
Od Přibyla do Podsemína
Výchozím bodem našeho putování je známé rozcestí U Přibyla. Zlatou stezkou Českého ráje vyrážíme proti proudu Žehrovky. Od samého začátku cesty se nemůžeme vynadívat na rozsáhlé shluky kvetoucích Bledulí jarních. Nedávno vydatně pršelo, takže místní mokřady jsou nasáté vodou. Dobrá obuv je proto základ výpravy. Červená turistická značka sice vede po polní cestě, která je sjízdná i pro kola nebo kočárky, ale prostě vám nedá se nepodívat na tu nádheru zblízka. Je však třeba být velmi opatrný a obezřetný v pohybu, protože Bledule je zákonem chráněná, takže se NESMÍ ani utrhnout!
Z obou stran obklopeni pískovcovými skalami přicházíme do Podsemína, k Podsemínskému rybníku. Tady si nelze nevšimnout barokního z roku 1544 a jednoobloukového mostu přes Žehrovku. Jedná se sice o kulturní památku, nicméně jeho stav je rok od roku horší a horší.
Nebákov
Za druhým, ještě starším mlýnem se vydáváme ještě o něco dál, do Nebákova. Zde pod hrází rybníka najdeme Víkův mlýn. Jeho dnešní podoba pochází z přestavby v roce 1743. V jádru je však ještě starší, již z roku 1455. Jedná se taktéž o kulturní památku.
Nebákovský rybník je možné využít i pro koupání, v tomto čase ale jen pro velké otužilce. Bezprostředně pod hrází rybníka stojí také restaurace s možností ubytování, ale pravděpodobně jen v sezoně. Na pískovcovém ostrohu nad Nebákovským rybníkem jsou pro zkušené oko rozpoznatelné terénní pozůstatky bývalého skalního hradu.
Přesto, že je krásný slunečný den, naše celá cesta vede údolím. Po celý čas dosti vydatně fouká. Vítr je studený, a proto se z Nebákova vracíme stejnou cestou zpět. Příjemnou půldenní procházku nám ovšem ani „údolní průvan“ nezkazil.
Přidat komentář