• Menu
  • Menu

Jezuitská zahrada Český Krumlov

Domů » Všechny destinace » Česká republika » Jihočeský kraj » Jezuitská zahrada Český Krumlov

Zahrada s panoramatickým výhledem na Český Krumlov

Český Krumlov –  zahrada u bývalého semináře – plocha dnešní vyhlídkové zahrady a budovy Regionálního muzea (č.p.152) byla zastavěna již ve 14 století. Do konce první poloviny 17. století zde stálo šest gotických domů, které později byly vykoupeny pro jezuitskou kolej – budova dnešního hotelu Růže. Část domů se v roce 1649 zřítila do parkánu. Roku 1651 začala stavba nového semináře „ Seminárium Sancti Josephi“ v roce 1953 zde byl k budově zbudován dvůr určený pro hry. Roku 1657 byla postavena severní opěrná zeď nad parkánem, obepínající terasu. Na jižní straně vznikla ohradní zeď se dvěmi symetricky situovanými bránami.

Jezuitská zahrada Český Krumlov

Po zrušení jezuitského řádu (r.1773)¨až do roku 1940 složila budova semináře potřebám různých školských zařízení a přilehlá zahrada jako školní dvůr. Sídlily zde postupně školy s různým zaměřením. Po druhé světové válce se vlastníkem budovy stal okresní archív a v 50. letech byl na ploše bývalé zahrady založen parčík s jednoduchou parterovou úpravou a vyhlídkou na město. Kompletní rekonstrukce  bývalé budovy semináře pro účely Okresního vlastivědného muzea  proběhla 1971-1980.

Roku 2004 byla zahrada zrekonstruována současným vlastníkem Českokrumlovským rozvojovým fondem do podoby veřejně přístupné oddychové zahrady s panoramatickým výhledem.

Jezuitská zahrada

Jezuitská zahrada, vzniklá po roce 1662, je první okrasnou zahradou na území města Český Krumlov, jež byla po konci třicetileté války nově založena (nová dvorní zahrada, tj. dnešní zámecká zahrada byla budována až od roku 1678) Přesnější mapové podklady, podávající podrobné informace o podobě a členění území jezuitské zahrady, pocházejí až ze začátku 19. století (tedy již po zrušení jezuitského řádu). Přesto v zásadě podávají shodné sdělení jako starší ikonografické prameny ze17. a18. století. Zahrada, situovaná s odstupem asi 10 až15 metrůpřed východním křídlem rezidence, se rozkládala na půdorysu nepravidelného protáhlého obdélníka o rozměrech přibližně 65 x45 metrů. Dokládá to jednak mapa stabilního katastru z 20. let 19. století (1826), jednak i mladší katastrální mapa 1 : 1 000, vzniklá okolo roku 1895. Odstup vlastní plochy zahrady od zahradního průčelí rezidence byl dán existencí příjezdové komunikace ze severu (z prostoru Linecké ulice) k východnímu vstupu do budovy. Na něj byla zahrada od počátku osově vázána, při čemž osa dělila zahradu na dvě přibližně symetrické části. Zatímco o kompozičním členění zahrady na jednotlivé části máme alespoň kusé informace, nevíme mnoho o stylovém pojetí zahrady. Dosavadní poznání podoby ostatních soudobých českokrumlovských zahrad vede k názoru, že jezuitská zahrada na konci 17. století byla zahradou ještě manýristickou. Skutečnost, že zahrada nebyla zřejmě při svém založení ohraničena zdí, naznačuje, že v kompozici zahrady nehrála hlavní roli architektura stavebních prvků (zdí, bran aj.). Zahrada měla kromě estetické funkce alespoň částečně hospodářské využití, sloužila k pěstování ovoce a zeleniny. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 a přestavbě bývalé rezidence na bytové účely získává tato zahrada výhradně užitkový charakter. Veduta města z roku 1819 nás informuje o vzhledu východní části zahrady. Přes značně schematické podání je zřejmé, že zahrada byla členěna na sebe kolmými cestami na čtvercová pole. Po obvodu zahrady jsou nakresleny řady keřů. Grafické pojednání výplně Grafické pojednání výplně čtvercových polí (souběžné šrafování) naznačuje, že zahrada měla na počátku 19. století užitkový ráz. Změnu přináší až přelom 19. a 20. století. čtvercových polí (souběžné šrafování) naznačuje, že zahrada měla na počátku 19. století užitkový ráz.( převzato: http://www.encyklopedie.ckrumlov.cz)

pohled z jezuitské zahrady na zámek Český Krumlov

 

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *