Technická památka u Berzdorfer See
Jezero Berzdorfer See není jen místo pro příjemné koupání, kempování, sportovní vyžití, ale je také spojeno s historií těžby hnědého uhlí. Těžba uhlí a výroba elektřiny z uhlí a 250 let tradice tady v dolnoslezské Horní Lužici skončily koncem 20. století.
Kolesové rypadlo 1452 Hagenwerder
Technická památka, obří hnědouhelné rypadlo 1452, je dnes malým „muzeem“, které zde založili v roce 2001 bývalí horníci /Spolek pamětníků hornictví/. Tito dobrovolníci se snaží uchovat tradici těžby a pomáhají rozvíjet cestovní ruch kolem jezera.
Těžební obr má impozantní rozměry, je 33,5 m vysoký, 75 m dlouhý a včetně nakladače široký skoro 48 m. U nás podobné stroje pracují například v povrchových dolech Severočeského hnědouhelného revíru a bývají konstruovány přesně na míru místním poměrům.
Označení 1452 SchRs 1200 znamená. 1452 je registrační číslo stroje, Sch (Schaufelradbagger) označuje kolesové rypadlo, R (Raupenfahrwerk) pohyb po pásech a s (schwenkbar) říká, že je stroj otočný. Číslo 1200 konečně značí, že lžíce naloží 1 200 l těžené hmoty. Těch lžic má rypadlo osm na kole o průměru 8,6 m. Těžební kolo se otáčelo rychlostí 52 otáček za minutu!
Pásový podvozek má šest segmentů o rozchodu 12 m. 1940 tun rypadla je rozloženo tak, že na 1 cm2 pásu připadá 1,3 kg.
Rypadlo se mohlo pohybovat maximální rychlostí 6 m/min a systém řízení geometrie pásů „vřeteny“ (viz foto níže) umožňoval celé rypadlo otočit na poloměru padesáti metrů.
Bylo postaveno roku 1961 pro rudný důl Phönix u Lipska, kde pracovalo jen krátce do ukončení těžby v roce 1968. Pak bylo rozebráno a absolvovalo víc jak dvousetkilometrový přesun do Berzdorfu. Zde byl kolos opět smontován a sloužil až do ukončení těžby zdejšího nekvalitního uhlí v roce 1997.
Pak se rypadlo 1452 další čtyři roky podílelo na přesunech zeminy při rekultivačních pracech a poté mělo být sešrotováno. K tomu naštěstí nedošlo
Obsluhu kolosu zajišťovaly tříčlenné posádky, které se střídaly v nepřetržitém provozu. Na palubě měly k dispozici vše potřebné, dílnu, kantýnu i odpočívárnu.
Střed rypadla sedí na obrovském ložisku poháněném dvěma motory, takže výložník těžebního kola je možno otáčet v rádiusu až 270°. Mimochodem, celkový příkon rypadla činil 1650 kW a přísun potřebné energie zajišťovaly 6 kV kabely, které si rypadlo táhlo s sebou na velkých bubnech v zadní části.
Vytěžený materiál směřoval jedním dopravníkem nejprve vzhůru a po druhém dopravníku padal do drtičky, která zlikvidovala velké kusy uhlí. Odsud proud materiálu směřoval po otočném dopravníku přímo do vagonů nebo na korby náklaďáků. Rypadlo za dobu své práce pro důl vytěžilo necelých 69 milionů tun uhlí.
Těžební koleso se může zvednout až do výšky 24 m, k tomu slouží velká navijáková skříň, umístěná ve výšce 25 m v zadní části rypadla. Je to zároveň nejvyšší bod, kam se dostanete jako běžný návštěvník. Výš, tam, kde vlaje německá vlajka, se již bohužel nesmí.
Technické parametry a info: https://genus.cz/
Otevírací doba v sezóně
Pátek – neděle 10.30 – 18.00 hodin
01.00.2022 – 30.00.2023 zavřeno.
Vstup je zpoplatněn
V okolí jsou další důkazy a připomínky spojené s těžbou uhlí. V Jižní části jezera Berzdorfer See v Tauchritz se nachází expozice „ Dům u jezera“ , zaměřená na zdejší těžbu. Je zde přiblížen život Městská část Görlitz-Königshufen, ve vesnici Deutsch Ossig, která musela v roce 1988 z velké části ustoupit povrchové těžbě, připomíná historii „kostel naděje“.
Autem z Prahy je to k jezeru Berzdorfer See 2 hodiny /163 km/
Přidat komentář