• Menu
  • Menu

Kosova Hora

Jan Schlitz

Obec Kosova Hora leží  východně, nedaleko  Sedlčan. Založili ji  horníci, kteří v povrchových dolech těžili zlato a stříbro. Povrchové doly byly brzy vytěženy a místní obyvatelstvo se dalo na zemědělství.  První zmínka o Kosově Hoře je z roku 1272, kdy zde páni z Landštejna postavili nad potokem tvrz, která byla v držení Vítkovců. Tento rod v husitských válkách vyhynul  a v roce 1474 se do Kosovy Hory přesídlili páni z Říčan z nedalekého Červeného Hrádku. Říčanští  nechali na místě tvrze postavit renesanční trojkřídlý zámek. Jako poslední vlastník z říčanského rodu Vilém ml. z Říčan o panství  přichází po bitvě na Bílé Hoře.

Za  působení  říčanských pánů   a v době, kdy král Vladislav povolil  početné židovské komunitě se v Kosově Hoře  usadit se malá osada změnila na městečko. V Kosově Hoře tím vznikla poměrně početná židovská menšina ( v roce 1887  to bylo 35%  obyvatel). Z roku 1740 pochází synagoga, která je v současné době opravena a najdete ji nedaleko informačního centra. Při silnici na Červený Hrádek je bývalá židovská čtvrť. Ze 2. polovině  16.stol. pochází židovský hřbitov, kde se zachovaly cenné náhrobky (nejstarší čitelný  je z roku 1780), některé z nich jsou  z 2.poloviny 16. století .

renesanční zámek
renesanční zámek

Říčanští, v Kosově Hoře,  postavili pivovar, sýrárnu a škrobárnu. Založili rybníky a vymohli městský znak   – černého kosa v bráně. V roce 1620 po porážce stavů na Bílé Hoře  kosovský zámek  získává Albrecht z Valdštejna , který do vzápětí prodává hraběti Janu Seziovi z Vrtby. V období třicetileté války , v roce 1635 byla Kosova Hora vyrabována švédskými vojsky. Tato doba je dobou velkého úpadku Kosovy Hory. Po  roce 1680  kdy v Čekách přicházejí „ morové rány“ v Kosově Hoře se objevuje cholera,  požáry a bída. V roce 1697 byl požár největší a shořelo téměř vše. Následuje  několik majitelů – Františka Alžběta Fellnerová z Felneku, Augustin Matouš z Feldeku, Leopold Karel Caretto hrabě Mellesimo, Ladislav Přibík Sekera ze Sedčic, Václav Štěpán Halánek z Hochberka, Marie Kristýna z Hochberka, Anna Marie Karvinská z Hochberka. Nový rozkvět Kosovy Hory nastává až příchodem Václava Vojtěcha Karvinského rytíře z Karviné, který zámek dostává počátkem 18. Století. Po jeho smrti následuje zase změna několika majitelů – Josef z Astfeldu, Terezie z Asfeldu, Josef František kníže Lobkovic, Robert ze Spieglu, Karel z Neummanu. Počátkem 19.století koupil zámek s panstvím František Malota ze Solopysk, který  zámek upravil do stylu empiru. Posledním majitelem byl Jan Molota ze Solopysk.  Jedno křídlo zámku bylo  ubouráno  a druhé zkráceno. Třetí křídlo,  jehož součástí  byla  zvonice bylo v letech 1945 – 1946 zbouráno. V roce 1961 proběhla oprava zámku  – byla obnovena sgrafita ve tvaru terčíků. Zámek není přístupný přístupný veřejnosti.

Kosova Hora
Kosova Hora

V Kosově Hoře také najdete původně románsko – gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. Století.  Kostel má hranolovou věž z let 1761 – 62 a pozdně barokní předsíň, sgrafita pocházejí ze 16.století. V letech 1720 – 21 byla postavena barokní márnice s kapličkou, v roce 1731 barokní hřbitovní kostelík sv. Michala archanděla , který byl vysvěcen 21.10.1731. Postavit  jej nechal Jan Ferdinand Clanner z Engelshofu.  Hrobku Malotů navrhl jako jednu ze svých prvních prací  architekt  J. Kotěra. Před zámkem je krásný parčík s dnes funkční žulovou kašnou z roku 1871 se sochou sv. Jana Nepomuckého.  Celou obec poznamenal nástup  fašizmu, kdy z obce odešla celá  židovská komunita.

V okolí najdeme krásnou přírodu  a ke koupání je možno navštívit opuštěný zatopený lom.

Jan Schlitz
Jan Schlitz

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

komentář