Obec Kosova Hora leží východně, nedaleko Sedlčan. Založili ji horníci, kteří v povrchových dolech těžili zlato a stříbro. Povrchové doly byly brzy vytěženy a místní obyvatelstvo se dalo na zemědělství. První zmínka o Kosově Hoře je z roku 1272, kdy zde páni z Landštejna postavili nad potokem tvrz, která byla v držení Vítkovců. Tento rod v husitských válkách vyhynul a v roce 1474 se do Kosovy Hory přesídlili páni z Říčan z nedalekého Červeného Hrádku. Říčanští nechali na místě tvrze postavit renesanční trojkřídlý zámek. Jako poslední vlastník z říčanského rodu Vilém ml. z Říčan o panství přichází po bitvě na Bílé Hoře.
Za působení říčanských pánů a v době, kdy král Vladislav povolil početné židovské komunitě se v Kosově Hoře usadit se malá osada změnila na městečko. V Kosově Hoře tím vznikla poměrně početná židovská menšina ( v roce 1887 to bylo 35% obyvatel). Z roku 1740 pochází synagoga, která je v současné době opravena a najdete ji nedaleko informačního centra. Při silnici na Červený Hrádek je bývalá židovská čtvrť. Ze 2. polovině 16.stol. pochází židovský hřbitov, kde se zachovaly cenné náhrobky (nejstarší čitelný je z roku 1780), některé z nich jsou z 2.poloviny 16. století .
Říčanští, v Kosově Hoře, postavili pivovar, sýrárnu a škrobárnu. Založili rybníky a vymohli městský znak – černého kosa v bráně. V roce 1620 po porážce stavů na Bílé Hoře kosovský zámek získává Albrecht z Valdštejna , který do vzápětí prodává hraběti Janu Seziovi z Vrtby. V období třicetileté války , v roce 1635 byla Kosova Hora vyrabována švédskými vojsky. Tato doba je dobou velkého úpadku Kosovy Hory. Po roce 1680 kdy v Čekách přicházejí „ morové rány“ v Kosově Hoře se objevuje cholera, požáry a bída. V roce 1697 byl požár největší a shořelo téměř vše. Následuje několik majitelů – Františka Alžběta Fellnerová z Felneku, Augustin Matouš z Feldeku, Leopold Karel Caretto hrabě Mellesimo, Ladislav Přibík Sekera ze Sedčic, Václav Štěpán Halánek z Hochberka, Marie Kristýna z Hochberka, Anna Marie Karvinská z Hochberka. Nový rozkvět Kosovy Hory nastává až příchodem Václava Vojtěcha Karvinského rytíře z Karviné, který zámek dostává počátkem 18. Století. Po jeho smrti následuje zase změna několika majitelů – Josef z Astfeldu, Terezie z Asfeldu, Josef František kníže Lobkovic, Robert ze Spieglu, Karel z Neummanu. Počátkem 19.století koupil zámek s panstvím František Malota ze Solopysk, který zámek upravil do stylu empiru. Posledním majitelem byl Jan Molota ze Solopysk. Jedno křídlo zámku bylo ubouráno a druhé zkráceno. Třetí křídlo, jehož součástí byla zvonice bylo v letech 1945 – 1946 zbouráno. V roce 1961 proběhla oprava zámku – byla obnovena sgrafita ve tvaru terčíků. Zámek není přístupný přístupný veřejnosti.
V Kosově Hoře také najdete původně románsko – gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. Století. Kostel má hranolovou věž z let 1761 – 62 a pozdně barokní předsíň, sgrafita pocházejí ze 16.století. V letech 1720 – 21 byla postavena barokní márnice s kapličkou, v roce 1731 barokní hřbitovní kostelík sv. Michala archanděla , který byl vysvěcen 21.10.1731. Postavit jej nechal Jan Ferdinand Clanner z Engelshofu. Hrobku Malotů navrhl jako jednu ze svých prvních prací architekt J. Kotěra. Před zámkem je krásný parčík s dnes funkční žulovou kašnou z roku 1871 se sochou sv. Jana Nepomuckého. Celou obec poznamenal nástup fašizmu, kdy z obce odešla celá židovská komunita.
V okolí najdeme krásnou přírodu a ke koupání je možno navštívit opuštěný zatopený lom.
Jaká akce se konala 21.září 2017 v synagogy v Kosove Hoře?