Kostel nanebevzetí panny Marie.
Ne, šedivé důlní město Most opravdu není turistickým místem číslo jedna. Panelová sídliště, smog, šeď, hluk a špína- obrázek si může dokreslit každý sám. A tak je otázkou, zda má vůbec význam toto místo v současné době navštívit.
Dříve překrásné město s kompaktním historickým jádrem, které se pyšnilo mnoha významnými stavbami, bylo kvůli plánované těžbě uhlí zcela zbouráno. Událost, která by se za současného režimu (doufejme) nemohla opakovat, způsobila výstavbu zcela nového centra, panelákových sídlišť a ve své podstatě vytvořila město tak, jako ho v současné době známe- nekompaktní, disfunkční a neobyvatelné.
Jenže ani během minulého režimu to páni inženýři neměli tak lehké, a tak snad aby se dělnický lid tolik nepobouřil nebo aby komunističtí potentáti ukázali, že doopravdy umí: „Poručit větru a dešti,“ rozhodli se jednu stavbu zachránit. Poměrně laciné gesto v porovnání s tím, kolik památek bylo zničeno, jenže na druhou stranu díky tomuto „gestu“ se do dnešních dní zachoval Kostel Nanebevzetí Pany Marie. Ten představuje jednu z mála turistických atrakcí, které město může návštěvníkům nabídnout.
Šílenost, nebo vize?!
Všechno začalo v roce 1964, kdy byla schválena celková demolice historického jádra města a naplánována výstavba nových sídlišť. 18. 11. téhož roku komunistická vláda rozhodla o záchraně děkanského kostela, jakožto nejvýznamnější architektonické památky města. Pozdně gotický chrám, který byl vystavěn v letech 1517- 1550, tak svou největší slávu zaznamenal až v roce 1975, kdy byl kvůli nevhodné poloze přesunut o 841 metrů(!) a tím pádem i zachráněn před zkázou.
Přípravy na celou akci trvaly celých 10 let. V první polovině této dekády inženýři vymýšleli, jak vlastně kostel zachránit. Ponechat na místě, takže by stál uprostřed dolu? Rozebrat na kousíčky a přesunout po částech? Nebo ho přesunout najednou celý? Nakonec vyhrála poslední varianta, a tak byl kostel za přítomnosti mnoha novinářů a kamer během několika dní „převezen“ po zbudovaných kolejích na jeho současné místo. Z celé akce se samozřejmě natočil barvitý dokument, který v době minulé sloužil jako skvělá propaganda režimu.
V současné době je kostel přístupný široké veřejnosti. Najdete ho na severní periferii města, přibližně 1 kilometr západně od nádraží. Součástí komentované prohlídky je i návštěva betonových základů, které byly zřízeny v době přesunu kostela. Právě zde se můžete podívat na film, který dokumentuje celý akt přesunu i se všemi zamýšlenými variantami.
Dne 8. 2. 2010 se kostel stal národní kulturní památkou. A mezi další zajímavosti stavby patří i zápis do Guinessovy knihy rekordů, kam byla stavba zapsána jako „přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích“ v historii.
Pokud budete mít během návštěvy ještě chvilku navíc, neváhejte navštívit i věž kostela, ze které je báječný výhled do širokého okolí. Mimo jiné i na nově revitalizovanou část již zavřeného dolu, který v současné době funguje jako příměstský park.
Přidat komentář