Kraví a Kuní hora – nápadné dominanty Novohradských hor.
Už se stmívá , když přijíždíme na parkoviště v obci Hojná Voda. Les vypadá dost temně, nemáme ani mapu a po celém dni výletování se mi nechce ani vylézat z auta. Kraví hora – i ten název zrovna nebudí v člověku touhu po poznání. Ale nakonec vyrážíme . Hora je vzdálená necelý kilometr. Les v tom šeru je opravdu tajemný a pro nás milovníky kamenů, šutrů a skal, je i příjemným zpestřením našeho putování po Jižních Čechách. Kraví hora vysoká 953 m se zdvihá na severozápad od Hojné vody. Blízko vrcholu se pohybujeme po skalní hradbě izolovaných skal s nápadným skalním útvarem zvaným „Kamenný muž – Napoleon “ , kolem nás se na některých místech rozlévá kamenné moře se zlomovým pramenem „ zázračné vody“ na Dobré vodě. Jdeme po turistické značce, chvílemi trochu bloudíme, ale cestu nakonec v pohodě absolvujeme až k rozhledně.
Na Kraví horu se dostanete po značených cestách z Hojné vody.
Rozhledna – tyčící se na Kraví Hoře je jí vidět již z dálky. Telekomunikační věž je zároveň rozhlednou s vyhlídkovou plošinou. Stojí na místě pětipatrové triangulační věže , která byla před rokem 1989 nahrazena ocelovou vojenskou hláskou , která sloužila ke střežení pohraničního pásma a ke sledování letadel. Roku 2001 byla věž upravena pro potřeby telekomunikací a zároveň byla doplněna nejenom čtyřmi bočními podpěrami , ale také točitým schodištěm se 133 schody , které vedou na plošinu ve výšce 35 m. Z vyhlídky je pak pěkný kruhový výhled do blízkého okolí . Na západě můžete spatřit zalesněnou Kuní horu (920m, vzdálenou z Hojné vody 1,5 km) – mrazové sruby , sklaní útvary a četná balvanová moře.. Na rozhlednu vystupujeme společně s mladým párem a jejich pejskem. Pejsek , ale nahoru nevyleze, vždy vyjde jenom několik schodů a pak se sklouzne dolů. Kovové děravé schodiště není na tohoto turistu připravené. Nahoře se rychle rozhlédneme , prohodíme pár slov s příjemnými lidmi. Jsou to rodáci odsud blízko a tak ještě dostaneme dobrou radu na zítřejší koupání – rybníky CEP . Pak už opravdu pospícháme zpět , nemáme baterku a Honzova poraněná noha by v tomto kameništi asi neměla moc šancí na rychlý a bezpečný sestup.
Hojná Voda : historie
Ve středověku patřilo ke zboží stropnickému místo s názvem Lueg. Tato rozhledna byla prý i pozorovatelnou, kde v případě nebezpečí byl na místě zvon, jehož varovný hlas bylo slyšet až v Nových Hradech. Zvonice má dnes barokní zastřešení a je dominantou celé dnešní osady Hojná Vody. Místo později zpustlo a v roce 1451 bylo již neobydlené. Až v roce 1553 toto místo ožívá pod názvem Vilémova hora a rožmberský vladař zde pro potřebu sklárny ve Staré Huti usazuje 26 dřevorubců. Podle pověsti si tu jeden z dřevorubců vyléčil ránu noze koupáním ve studánce. Kde se později „ našel obraz božské panny a s oním dobrodiním nebes – jak se věří – souvisejí případy vyléčení „ píše Bohuslav Albín. Označení Vilémova hora se zcela vytratilo ve druhé polovině 17. století s příchodem německy mluvícího obyvatelstva a od té doby převažuje jméno Heilburn. V roce 1909 zde spisovatel Zikmund Winter sepsal značnou část historického románu Mistr Kampanus. Dnešní český název Hojná voda dal lázním František Palacký. Slovo „ hojná“ užil ve významu „ zdravá hojivá“ .
„Z Hojné Vody pochází také seržant R.A.F, dnes podplukovník letectva in memoriam František Binder – příslušník SOS (Stráže obrany státu), Obrany národy, zahraničního čsl. vojska, 312 a 311 čs. perutě R.A.F.
Hlavní část okolního území představují Novohradské hory. Nejvyšší vrcholy jsou na české straně Kamenec 1072 ma Myslivna 1040 m v jihozápadním pohoří vrchol Vysoká 1034 m.
V zimní sezóně je v okolním terénu v provozu lyžařský běžecký areál, jehož trasa „ Novohradská zimní běhačka „ navazuje na okruhy v Dolním Rakousku. Lyžařské běžecké tratě jsou upravovány v délce 10,186 km na dvou trasách (okruh kuní a okruh Hatě). Přístup k tratím je Hojnovodskou spojkou o délce 1,455 km, která lyžaře přivádí do areálu ze záchytného parkoviště na Hojné Vodě.
Přidat komentář