Kuks – národní kulturní památka - výlet s dětmi

Jít ráno po svatbě a v pekelném vedru na Kuks teda moc dobrý nápad nebyl, ale když už jedeme okolo… Spali jsme pár hodin včetně našich dcer.

Turisté , kteří si pro dnešek Kuks vybrali, nás sice předbíhají, ale jsme rádi, že vůbec odlepíme nohy od země a pomalu se blížíme ke Kuksu. Nebyli jsme tady mnoho let a tak první panoramatický výhled nás opět dojme a krev nám začíná pulsovat v těle. Je to, jak jinak, „nádhera“ !! Procházíme kolem celého Kuksu, chvílemi posedáváme v jakémkoli stínu, ale musím říci, že nelitujeme , že jsme toto krásné místo navštívili. Kuks , který bojuje o zapsání do UNESCO by si zasloužil pár větších finančních injekcí , které jsou potřeba na jeho další rekonstrukce a záchranu…

Tento unikátní barokní komplex byl postaven díky majiteli panství Kuks Františku Antonínovi Šporkovi. Lázně postavené v roce 1694 patřily ve své době k těm nejvýstavnějším lázním v Čechách.

Už během Šporkova života upadal význam lázní a po jeho smrti, kdy dědicové neměli o lázně zájem , bylo jejich postupné chátrání neodvrtané. Lázní se dotkly i živelné pohromy jako povodně, požáry i válečné dění.K lázním postupně přibývaly další stavby – roku 1702 divadlo a závodiště, r. 1704 lázeňský dům s domy pro hosty. 1707-1716 – špitální kostel a hospital Milosrdných bratří se zahradou ( projekt podle italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho). Hospitál původně sloužil pro vojenské vysloužilce , nyní je ve správě Národního památkového ústavu. 1720-1724 nový lázeňský dům a Dům filosofů s knihovnou.

Kuks leží v údolí řeky Labe nedaleko Jaroměře. Z původních staveb se zachovalo kaskádové schodiště , hostinec U Zlatého slunce Hospital s kostelem Nejsvětější Trojice s obrazy Petra Brandla, krypta , kde je hrobka Šporkovy rodiny a dřevěný krucifix od Matyáše Brauna (1726).

Před hospitálem je galerie Braunových barokních soch z let 1715-1718 : na jedné straně 12 ctností na druhé 12 neřestí. Další sochy od tohoto sochařského velikána jsou umístěny v barokní zahradě.

Vinohrad „ NAD ZÁMKEM“

na ploše 0,42 ha jsou vysazeny staré burgundské odrůdy révy vinné, které do našich zemí nechal přivést již Karel IV. Spolu s nimi je vysazeno i 700 keřů tradiční a téměř již zapomenuté odrůdy našich předků Tramín bílý , přezdívaný Brunet. Opukové podloží se čtyřiceticentimetrovou vrstvou spraše s příhodným mikroklimatem kukského „ Krásného oudolí“ dává předpoklady pro vznik kvalitních hroznů. Kvalita je navíc umocněna použitým pěstebním tzv .tvarem „ na hlavu „, který je sice pracný a dává nižší výnosy , ovšem s hrozny daleko výraznějšími a minerálnějšími…

Goliáš – původním názvem „ Herkomannus“ byla vytesána roku 1720 M.B. Braunem. Mimo atributy držela v ruce říšské jablko s nápisem „IURE ERUI“- (Právem jsem dobyl). Tento nápis se čte zpředu a pozpátku stejně. Měl naznačit , že právní spory je možno vésti a vybráti nejenom rovnou a správnou cestou, ale i cestou opačnou, útokem a lstí.

Podle nařízení nejvyššího úřadu ve Vídni bylo v roce 1729 ze sochy odstraněno vše, co uráželo právníky. Socha byla přetesána v současného Goliáše, jemuž naproti byla postavena socha Davida s prakem. Lstí a důvtipem i malý může přemoci velkého.

Hostinec „U ZLATÉHO SLUNCE“ – budova byla postavena v roce 1699 jako součást budovaných lázní . Jako jeden z prvních kamenných budov sloužila lázeňským hostům blízkých F.A.Šporkovi. Roku 1874 věnoval M.S. Špork budovu ke zřízení měšťanské školy, do které chodilo 150 dětí z Kuksu. Provoz školy byl ukončen až v roce 1997. Od roku 2003 slouží budova jako hostinec.