Vlakem do Luang Prabang
8.12.2025 (pondělí). Snídani jsme si dali na hotelu a v devět nás vyzvedl tuktuk, kterým jsme jeli na výlet, zaplněný dalšími turisty. Jako první jsme navštívili Elefant Cave, kde jsme si vyklepáváním dřívek věštili budoucnost.
Pak následoval tubing neboli projíždění vodní jeskyně na velkých duších. Vyfasovali jsme čelovky a podél lana projížděli dlouhou úzkou jeskyní, občas bylo potřeba pneumatiku poponést, protože tam nebylo moc vody. Zvlášť Janča se pobavila, když viděla Miloše s čelovkou na hlavě.
Další zastávku jsme udělali u řeky, kde jsme nasedli na kajaky. Plavba byla pohodová, bylo téměř nemožné se vyklopit. Podařilo se to jen dvěma klukům, kteří blbli a naschvál se snažili vykoupat. A pak také mně s Milošem, když nás vytrestal úplně malinkatý vír vody. Ačkoli většinu cesty byla řeka celkem mělká, my se vyklopili zrovna na místě, kde byl docela silný proud a dostat se zpět do lodi bylo poměrně náročné. Miloš se u toho pomlátil, ale protože nekrvácel, Míša mu vysvětlila, že mu nic není.
Jen co se nám podařilo do lodi dostat, už jsme ní zas měli vystoupit, protože nás čekal oběd. Po jídle jsme pokračovali na místo, odkud někteří absolvovali zip line a jiní jen vyšli na vyhlídku s překrásným výhledem. My jsme si zipline odpustili, protože jsme před sebou měli Gibbon Experience.
Poté, co jsme si prohlédli turistickou past Blue lagoon nás tuktutk odvezl zpět na hotel. S holkama jsme chtěly vyzkoušet laoskou masáž, takže jsme se na hodinu rozloučily s Milošem a zašly do jedno z místních salonů. My s Míšou jsme si daly celotělovou olejovou masáž; Janča si dala pouze masáž nohou. Všechny tři jsme byly spokojené. Dokonalý den jsme zakončili večeří, na kterou jsme si tentokrát objednali ryby – a nevím, jestli jsem někdy jedla lepší. Jako přílohu jsme vyzkoušeli laoský salát a všichni jsme měli boule za ušima. Před spaním jsme zašli na drink do baru, kde nás pobavila hlavně míchačka, která stála v rohu podniku.
9.12.2025 (úterý). Po hotelové snídani nás tuktutk odvezl na vlakové nádraží, kde bylo milion lidí. V 8:16 hod. nám odjížděl vlak do Luang Prabang. Vlaky tady mají velice moderní, většinu času projížděl tunely. Za cca 50 minut jsme už vystupovali v Luang Prabang.
Taxíkem jsme se dostali do hotelu Mekong Theme Hostel, kde noc stála na osobu 100,- Kč. Šlo vlastně o hostel a my se rozšoupli a zamluvili si šestilůžkový pokoj, protože původně se k nám tento den měl přidat už i Jarda. Pokoj se nám tak prodražil na 150,- Kč na osobu, ale součástí byla i koupelna a z pokoje se vycházelo přímo na terasu u bazénu. Hotel stál přímo na břehu Mekongu.
Taxík nás původně vysadil opět u moc hezké budovy, ale já ostatní zklamala tím, že my musíme vedle do takové pastoušky. Na Míše bylo vidět, že to už je moc. Naštěstí jsem se spletla a my se tak zase vrátili k tomu hezkému domu, což udělalo Míše neskutečnou radost.
Protože jsme přijeli brzo, nemohli jsme se ještě ubytovat. Dali jsme si tedy aspoň vyprat prádlo (30,- Kč/kg) a vyrazili na autobusové nádraží pořídit lístky na autobus do Huay Xai. Na autobusák to bylo docela daleko a šlo se po hlavní silnici, kde se nám to moc nelíbilo. Překvapilo nás, jak se tady prodávají vajíčka – hezky celý den na sluníčku. Když jsme došli na místo, sdělila nám paní u přepážky, že jsme špatně, protože se lístky do Hua Xai prodávají na úplně jiném terminálu. Nakonec však někam zavolala a lístky nám prodala.
Do centra města jsme dojeli tuktukem, prohlédli si několik watů a dali si mango shake. Vylezli jsme na kopec Phou Si Gill, odkud byla moc hezká vyhlídka. Kolem královského paláce Haw Kham jsme kolem druhé hodiny odpoledne došli zpět do hotelu.
Míša s Jančou si šly lehnout k bazénu a my s Milošem jsme si pronajali motorku a jeli k půl hodiny vzdáleným vodopádům Kuang Si. Cesta byla šílená, takže jsem byla ráda, že se Janče nechtělo a nemusela v tom řídit. U vodopádů jsme zaparkovali, zaplatili vstup a výletní vláček nás odvezl na začátek trasy. Místo to bylo moc krásné, jen škoda, že jsme se dobře neoblékli, protože se začalo docela ochlazovat. Zpátky na hotel jsme přijeli zaprášení a promrzlí.
Na večeři jsme vyrazili do města s tím, že jsme se dohodli, že nás tam Miloš jednu po druhé sveze na motorce. Nejdřív jela Míša a my se s Jančou mezitím dohodly, že pojedeme ve druhém kole obě najednou. Od té doby jsme tak jezdili na motorce ve třech. Tentokrát jsme neměli moc šťastnou ruku s výběrem restaurace – nejdřív donesli nepropečené kuře, pak popletli pití a když nám majitel řekl, že nám dá slevu, tak na účtu omylem ke slevě napočítali to nejdražší jídlo, které měli na jídelním lístku.
Od restaurace jsme popojeli na night market, kde jsme ochutnali nějaké sladkosti a nakoupili pár dárků. Pak už jsme se vrátili zpátky na hotel.
Přidat komentář