Mramorový lom Cikánka – druhý na světě
Procházka do lomu v měsíci lednu není úplně obvyklá. A ani dnešní zasněžené okrajové části Prahy nenasvědčují tomu, že včerejší slunečný den, byl pro výlet do lokality lom Cikánka téměř ideální. Nápad byl spíše pracovní. Navrhujeme pro Radotín geologickou stěnu do upraveného prostoru (Atelier Schlitz), který se bude budovat u radotínské lávky. Kámen by měl být z okolí Radotína a tady se zrodil ten nápad jít do lomu Cikánka. V lomu pracovalo několik dělníků, do odtěžených stěn se opíralo slunce, v tvořícím jezírku se třpitily kousky ranní ledové tříště. Lom jsme prošli téměř celý a byl to zážitek.
Růžový mramorový lom Cikánka
O těžbě mramoru ve Slivenci se píše již od roku 1160 a to u příležitosti výstavby Juditina mostu. Z materiálu se dělala také mozaiková dlažba pražských chodníků. Mramor i vápenec pocházejí z usazenin mořského dna, mramor ale prošel tektonickými vlivy a má krystalickou strukturu. V okolí je pak naleziště trilobitů, graptolitů, hlavonožců a dalších zkamenělin, mezi jejich pilnými sběrateli byl i Joachim Barrande. Slivenecký lom na dekorační mramory Cikánka je druhé nejdéle těžené ložisko této suroviny na světě, po italské Carraře. Na Slivenci se těží již od ranného středověku, lochkovský mramor byl použit například na výzdobu hrobky sv. jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta v Praze, v Národním divadle, ale i v pražské dlažbě nebo metru. Během staletí docházelo k výkyvům těžby, ale jako dekorační materiál byl stále nenahraditelný. Těžil a těží se v barvách od šedé, přes vyhledávanou červenou až do nazelenalých odstínů..Lom je v některých částech dosud aktivní, jinde opuštěný. Lom je částečně v těžbě, třeba chránit výborně odkrytý hraniční interval v JZ. části lomu, který může být negativně ovlivňován těžbou v sousedním lomu Na Špičce. Nutno chránit před závaly a event. neuváženým odtěžením pro cementářské účely (těžba mramoru nevadí). Nutno chránit proti zarůstání dřevinami. Přístup k lokalitě je schůdná cesta (turistická) – od silnice dále než 250 m.
Národní přírodní památka Cikánka I a Cikánka II.
V roce 1988 byla vyhlášena jako dvě samostatná chráněná území NPP Cikánka I a II na katastru Radotín v Praze 5. Rozkládají se v nadmořské výšce 305 až 330 metrů a dohromady zaujímají plochu 4,6 ha. Cikánka I se nachází se nachází v levostranném bočním údolíčku, na horním svahu Radotínského údolí a přiléhající náhorní plošině nad sliveneckými lomy Na Cikánce. Cikánka II je v opuštěném lomu Ve skále, severně od dobývacího prostoru lomu Cikánka na levém svahu Radotínského potoka. Lom z části slouží svým účelům, z části je již jen historickým pozůstatkem po těžební činnosti.
Ještě donedávna činný lom dnes opuštěn, částečně zavezen lomovým odpadem. Na náhorní plošině severozápadně od něj rozlehlý fragment stepní vegetace s hojným výskytem kavylu (4,6 ha – největší na území Prahy), chráněný jako národní přírodní památka Cikánka I. V rokli, lemující lom i skalní step na jihozápadě, několik menších dávno opuštěných lůmků – zřejmě nejstarší dochované stopy těžby v této lokalitě. Lomová stěna v severní části rokle, označovaná jako lom Ve skále, odkrývá geologicky a paleontologicky významný profil usazeninami spodního devonu, který je mimo jiné opěrným profilem hranice stupňů lochkov a prag a typickou lokalitou sliveneckých vápenců (dnes chráněn jako přírodní památka Cikánka II). Kdesi v této roklině (ve starém lůmku v jejím západním svahu) by měly být i zbytky kdysi 25 m dlouhé jeskyně Cikánka. Na křižovatce, kde odbočuje z Radotínského údolí silnička k lomu, zajímavě zpracovaný pomník padlým v 1. a 2. sv. válce se státním znakem./http://www.mistopis.eu/
Přidat komentář