Stavanger – Hermetikkmuseum
V Norsku se o víkendu skoro nikde nepracuje a dokonce i obrovský obchodní dům byl v neděli zavřený. Šly jsme se podívat do obchodu s potravinami, ale také měli zavřeno. Dost nás to mrzelo, protože jsme si chtěly koupit a odvést si do Česka nějaké místní speciality.

Naštěstí, ale v to už jsme ani nedoufaly, bylo otevřené Hermetikkmuseum. Koupily jsme si vstupenky za 80 NOK a ochotný zaměstnanec nám vysvětlil, že v ceně jednoho vstupného je možné navštívit i další muzea, nebo vstupné do jednoho muzea mohou zahrnovat zvýhodněné vstupné. Muzea jsou pod jednou organizací s názvem MUST. Museum Hermetikkmuseum je ve staré čtvrti Gamble.
Konzervování sardinek
Dostaly jsme letáček s výkladem a popisem procesu o konzervování sardinek a vstoupily do zachovalé továrny se všemi stroji a nářadím používaným v procesu konzervárenství. Dýchla na nás atmosféra, díky že ne zápach z ryb, zapomenutých časů a představa pracovních podmínek dělníků v továrně v letech 1880 až 1930. Mezi lety 1890 a 1960 bylo konzervování ryb nejvýznamnějším zdrojem příjmů ve městě. Stavanger vyprodukoval více jak polovinu konzerv než ostatní norské konzervárny. Pracovala zde polovina místních obyvatel a sardinky a sledi putovali v konzervách do celého světa.

Norsko bylo v 18. století relativně chudé a spoléhalo se na rybolov a velrybářské průmysly. Historicky Stavanger prosperoval z rybolovu, zemědělství a průmyslu. Následoval konzervárenský průmysl. V roce 1966 byla v Severním moři u pobřeží Norska objevena ropa. Od té doby je ropný průmysl hlavním příjmem pro Norsko, které je jednou z nejbohatších zemí na světě a Stavanger je hlavním městem ropy.
Prohlídku muzea vysvětluje 12 procesů výroby. Začínalo se lovením ve v fjordech, vyvržením, nasolením, stříháním hlaviček ryb, dušením, uzením v pecích a nakonec samotným procesem konzervovaní. Snad nejkrásnější část výstavy jsou ovšem obaly od sardinek. Jsou jich tu stovky a jsou dokonalé. Nudné krabičky od sardinek se prodávali pod různými jmény a ve skvělých barevných obalech. Na některých je Norská krajina, nebo dramatik Henrik Ibsen, Princ Albert, King Oscar, rybáři, obrázek rozverného černocha jak pojídá sardinky přímo z konzervy. Celkem bylo navrženo přes 40 000 různých etiket. Na stěnách jsou černobílé dobové fotografie dělníků. Líbila se nám původní píchačka, starý ventilátor od firmy AEG, kanceláře i šatny pro zaměstnance.

Dnes už neexistují v Norsku žádné konzervárny. To jsme ovšem nevěděly a sardinky si nakoupily v muzeu jako dárky. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme zjistily, že na obalu je napsáno naloveno v Kalifornii, zabaleno v Polsku. Stavanger ukončil výrobu sardinek v roce 1982 a poslední továrna v Norsku se zavřela v roce 2008.
Přidat komentář