OLPERER HUTTE

Přehrada Schlegeisspeicher

Ráno nikam nespěcháme, a tak „vstáváme“ až v 7 hodin. Pak se ale ještě dlouho válíme… K snídani si dáváme boloňskou s těstovinama. Jsme opět v kempu, takže máme skvělou příležitost se osvěžit (a hlavně umýt) v průzračně čisté, ledové řece. S velkou odhodlaností si tedy dáváme rychlou koupel. Pak pomalu balíme, loučíme se, pořizujeme památeční foto a pak spěcháme na autobusovou zastávku, která je asi 5 metrů od kempu. Mám spoustu puchýřů a jako správný Čech tedy vyrážím v sandálích s fuseklema!

Bus přijíždí přesně v 9:48. Platíme standartní taxu 3,50 € / os + průjezd tunelem 1,70 € / os. Autobus je plný (pro nás) starých lidí. Asi 10 minut čekáme, než projedou auta z druhého směru, pak jsme vpuštěni my a během 10 minut jsme na parkovišti u ohromné přehrady u jezera Schlegisspeicher. Pořizujeme pár fotek (včetně fotky na photopointu) a vyrážíme směr Olperer Hutte. Z parkoviště jsou to asi 2 hodinky prudšího, ale příjemného stoupání s krásnými výhledy (s těžkými batohy je to trošku namáhavější, co si budeme povídat..). Kromě pohledu na celé údolí s jezerem a přehradou se nám po pravé straně ukazuje velký vodopád a nad ním už vidíme chatu. Po cestě dáváme pauzu na pití na vyhlídkové lavičce.

Na chatu dorážíme kolem 14h. První čeho si všímáme, jsou malinké domečky pro slepice a dva, kolem chaty pobíhající, bílý hafani. Protože fouká a my už nechceme být spálené od slunce, místo na terasu si sedáme dovnitř. Chata je moderní a moc pěkně designovaná. Sedáme si k velkému oknu s výhledem a objednáváme radlera, horkou čokoládu a něco na zub (cosi co Ifča díky své skvělé němčině považuje za cheesecake, ale nakonec je to piškotové těsto s mascarpone, meruňkama a ananasem). Na chatě je příjemně, docela si užíváme. Dřevěná chata je nově postavená v roce 2007 a uvnitř jednoduše, ale moderně vybavená. Moc se nám odsud nechce, ale vyrážíme směr Friesenberghaus.

Lávka Hängebrücke

Po pár minutách přecházíme po zavěšené lávce a pokračujeme dále. Za půl hodiny nacházíme vhodné místo pro oběd. Rovný plácek s výhledem a vodou (sníh a malý vodopádek/možná tající sníh). Dneska svíčková s těstovinami hodně al dente (=někdo to nedovařil). Pokračujeme traversem, který místy stoupá (podle Ifči/mapy jsme měly spíš klesat) a překvapením na závěr je velké množství, občas namrzlých, občas roztátých, sněhových polí.

Přespávačka na útesu

Na protějším kopci už vidíme náš cíl, ale jelikož chceme stejně spát ve stanu a přímo pod námi je krásný (šikmý) „plácek“ na útesu s úžasným výhledem na okolní hory a na jezero Friesenbergsee pod námi, scházíme k němu a stavíme stan. Jakmile jsme vše postavily a uvelebily se ve stanu, akorát začalo pršet. Máme to ale štěstí!
Dáváme si na 2 hodinky šlofíka. Kolem 21h se budíme a jelikož jsme ještě nevečeřely a chceme se trošku zahřát, vaříme teplou polévku (bramboračku) se smaženýma palačinkovýma nudličkama.
Zuby čistíme žvýkačkou a s plnými břichy a za uklidňujících zvuků kapek, dopadajících na náš stan (uklidňující hlavně proto, že jsme v suchu) usínáme. Spíme trošku z kopce, ale jde to (odhadem tak úhel 20°).