Osada Jizerka

Pod vrcholem Bukovec

„Teď je tady příjemných 20°C na sluníčku, ale pamatuješ na to, co říkali ve zprávách v zimě?“ Taková otázka zazněla při výstupu z auta na parkovišti Pod Bukovcem. „Až -30°C, a když jsme tady byli v červenci, těch 30°C tu bylo taky, ale plus“. Neuvěřitelných 60°C rozdílu během půl roku. Takto nevyzpytatelně nás vítá horská osada Jizerka.

Bukovec

Na náhorní plošině mezi Vlašským a Středním Jizerským hřbetem, v samém srdci Jizerských hor, je doslova rozeseto několik horských chalup. Ty tvoří nejvýše položenou obec v České Republice, i se svou dominantou v čele, vyvřelým čedičovým vrcholem, zvaným Bukovec.

Nejstarší zmínky o prvních obyvatelích osady sahají až do roku 1539. Tehdy tady sídlili čihaři. Byli to vlastně lovci, kteří číhali na svou kořist, zpěvné ptáky. Ti sloužili jako potěšení oka a sluchu, a nebo byla ještě skupina druhých, kteří měli smůlu, a ti končili v žaludcích samotných čihařů.

Během doby byli postupně čihaři vystřídáni. Jejich místa začínají obsazovat dřevorubci a hledači pokladů. Jde o prospektory, hlavně z Itálie, kteří na Safírovém potoce hledají drahokamy, jako rubíny, modré safíry a třeba také nerost ilmenit, který se běžně nalézal na jižním Urale. Pár valounků se našlo i tady, ale místní ho překřtili na izerín.

Největšího rozkvětu dosahuje Jizerka během 19.století. V roce 1828 a následně 1866 zde byly vystavěny dvě sklářské hutě, založené Franzem Riedlem. Vyráběly se v nich skleněné tyče a duté sklo. Pec druhé z nich vyhasla roku 1911. Zachovaná huť si také zahrála ve filmu Věry Plívové-Šimkové Krakonoš a lyžníci.

Sestupujeme tedy z parkoviště pod majestátným Bukovcem po asfaltové cestě dolů, do lůna osady Jizerka. Máme možnost si zblízka prohlédnout nejzajímavější stavby a pamětihodnosti. Na hlavní cestě je to Pyramida, Panský dům a bývalá sklárna Nová Huť. Když se u Pyramidy, bývalé brusírny skla dáme vpravo, docházíme ke Staré pile a budově bývalé školy, kde dnes sídlí Muzeum Jizerských Hor se svými expozicemi.

Pro milovníky historie je otevřeno o víkendech od května do října a nebo po soukromé domluvě. Když mineme i Hnojový dům, přicházíme na Malou Jizerskou louku, na rašeliniště Jizerky, národní přírodní rezervaci. Vidíme rozsáhlé rašelištní louky s několika jezírky a množstvím chráněných rostlin. Nacházíme se ve výšse asi 880 m nad mořem. Po nově zbudované Naučné stezce Tři Izeriny se vracíme zpátky do osady na pozdní oběd. Pak stoupání na parkoviště a zase zpátky do reality, do víru velkoměsta.