Kostel, který uzdravuje

Mystické a magické místo nedostavěného chrámu, umělecké a monumentální torzo kostela. Vstoupíte a pod vysokými kamennými sloupy a zářivou oblohou ucítíte závan energie i štěstí. V očekávání, opřeni o vyhřátý kámen, stojíte a čekáte, co se bude dít. Nejste sami, očekávání pozorujete na dalších, kteří zde stojí. A není jich zrovna málo, mladí i staří, Češi i lidé ze zahraničí, zdraví i nemocní. Mám úsměv na tváři, kterou ovívá vánek. Možná úsměv vyvolává přítomnost podobně naladěných lidí, možná je tu uzdravující energie, nevím. Je tu příjemně a nechce se dál. Nabírám ještě trochu té síly a zázračné energie a ukládám do svého nitra.

Nedostavěný chrám v Panenském Týnci

Po umělecké stránce patří nedostavěný chrám k nejdokonalejším památkám v ČR. U kostela stojí hranolová dvoupatrová zvonice z r. 1744, barokní s fasádou členěnou pilastry a římsami a velkou cibulovitou bání. Chrám byl projektován jako síňové trojlodí čtvercového půdorysu s dlouhým polygonálně zakončeným presbytářem, po celém obvodu zpevněné vnějšími opěráky. Dochoval se bohatý vrcholně gotický jižní portál s polokruhově zakončeným vstupem as zdivo dlouhého presbytáře s vysokými nedokončenými okny. Na stěnách jsou svazkové přípory a plasticky zdobená podokenní římsa s pěkným renesančním rustikovým portálem.

Svatby a filmaři v chrámu

Chrám je také skvělou kulisou pro svatební obřady, rádi sem jezdí filmaři. Byla zde natáčena část Kytice (K.J.Erben) , některé části filmu režiséra Juraje Jakubiska Post coitum, kde hrál herec Franco Nero, také film Poslední sezóna režiséra Hynka Bočana.

Panenský Týnec

Bývalý konvent tvoří patrový objekt s hladkou fasádou se dvěma v tupém úhlu navazujícími křídly, k nimž se kolmo připojuje třetí trakt. Na návsi městyse, který se táhne , u hranic Středočeského kraje , 10 km od Loun, stojí farní kostel sv. Jiří. Panenský Týnec – městys se nachází na táhlém návrší při silnici č. 7 u hranic Středočeského kraje, 10 km od Loun. Původní ves je připomínána v r 1115 v soupisu majetku kladrubského kláštera, v r. 321 byla již městečkem. Někdy před rokum 1280 Habart ze Žerotína založil a bohatě obdaroval zdejší klášter klarisek, v pořadí třetí c Čechách – prý z vděčnosti za uzdravení své ženy Scholastiky, dcery Zdeslava ze Štenberka, Anežkou Přemyslovnou, dcerou krále Přemysla Otakara I a zaklatelkou prvního konventu panen klarisekv Praze. Nejstarší věrohodná zmínka o existenci kláštera je z r. 1321.