• Menu
  • Menu

3 měsíce prázdnin – Zpátky do reality, aneb když na Vás na letišti nikdo nečeká 56

Andy
Domů » Všechny destinace » Česká republika » Praha - hlavní město » 3 měsíce prázdnin – Zpátky do reality, aneb když na Vás na letišti nikdo nečeká 56

Na začátek cestopisu

6.10.2011 čtvrtek Domů jsme dorazily taxíkem – Anny trochu přebrala a tak jsme se o ní musely patřičně postarat. Protože jsme z Islandu letěly ranním letadlem, musely jsme vstát už v 5:00 ráno. Spaly jsme tak pouze dvě hodiny. Naštěstí jsme již všechno měly zabaleno z předchozího dne, a tak jsme jen nechaly klíče na stole, napsaly děkovný dopis zcela mrtvé Anně a vyrazily do černé tmy Reykjavíku. Ještě opilé a zničené po večerním veselí jsme se pak konečně přistaveným autobusem dostaly na letiště v Keflaviku. Kupodivu jsme teď neměly žádné problémy s váhou našich batohů a kufru. Zřejmě tomu tak bylo proto, že jsme již neměly vůbec žádné jídlo a všechny naše věci byly rozstrkané různě po čtyřech zavazadlech, bez ohledu na to, jestli to bylo moje nebo Andy zavazadlo. Odevzdaly jsme tedy naše batohy a chtěly jít ke kontrole. Co se ovšem nestalo-na koši s tříděným odpadem stály dvě (samozřejmě neotevřené) lahve od coca-coly.

Reykjavik

A tak jsme si kontrolu ještě na chvíli rozmyslely, sedly si ke košům a popíjely ony lahve. Musely jsme se smát. Takže náš výlet končí přesně tak, jak začal – s coca-colou, kterou jsme našly na koši v naší ruce. A nechyběl ani onen strašný pocit střízlivění po večerní párty. Bože! Ať už jsme doma, blesklo mi hlavou. Co se ještě dnes stane? Do Prahy nás čekaly už jen dva lety. Z Keflavíku jsme letěly do Londýna, kde jsme měly cca čtyři hodiny pauzu na zesumírování všech fotek, abychom z nich udělaly výběr 300 kusů, které budeme ukazovat jak kamarádům, tak rodinným příslušníkům. V Londýně jsme měly štěstí. Easy jet- naše letecká společnost totiž neřešila váhové poměry příručního zavazadla, takže jsme neměly problémy s nadváhou, tak jako v New Yorku. Pak jsme se vypravily k poslední bráně našeho 17. letu. A najednou mi to došlo. Tohle je konec. Náš výlet končí. To je realita a nedá se nijak vrátit čas, který nám byl vyměřen. Hořká pachuť se mi rozlezla přes ústa do všech orgánů mého těla. Já nechci zpátky!

Na Ruzyň jsme přilétly o deset minut dřív, než bylo v plánu. Než jsme si vzaly všechna zavazadla a rozloučily se s člověkem, který si s námi povídal v letadle, bylo už spoustu hodin. S vozíkem jsme přijely k východu. A hádejte co. Po třech měsících na cestách na nás na letišti nikdo nečekal. Hmmm, tak tady mě opravdu už nic nečeká, blesklo mi hlavou.

Naše maminky se dostavily asi za deset minut, ve chvíli, kdy jsme už s Andy přendávaly všechny věci z jednoho zavazadla do druhého-podle toho, komu dané věci patřily. Toto přendávání nám vydrželo ještě asi čtvrt hodiny. Pak jsme se společně rozloučily a každý z nás vyrazil do toho svého reálného domova.

Keflavik - nápoje zdarma

Závěrečné resumé

  • Za celý výlet jsme absolvovaly 17 letů. Většina z nich byla mezi Havajskými ostrovy.
  • Navštívily jsme celkem pět ostrovů (Oahu, Kaua´i, Mau´i, Big Island a Island).
  • Smočily jsme alespoň ruce ve dvou oceánech (Pacifický a Atlanský).
  • Navštívily jsme velká města: San Francisco, Seattle, New York a Reykjavík.
  • Celkem jsme si vydělaly prací: cca 900 $
  • Celková váha zavazadel: cca 80 kg.
  • Tři měsíce jsme nežvýkaly žvýkačku a nejedly normální chleba.
  • Celková váha snězené zmrzliny…raději nevědět.
  • Vybufetily jsme 6 košů.. (jestli si nevezmeme ty sušenky z pod sedačky).
  • Co jsme našly: spoustu nových kamarádů, tašku, zapalovač, několik dolarů, libry, islandské koruny, náhrdelník, mobil, piercing, jídlo a pití v koších a pod sedačkami a samozřejmě klid v duši.
  • Co jsme ztratily: naivní představu, že v Kalifornii je všude teplo, chuť vrátit se zpět domů, šálu, řasenku, rukavice
  • Co jsme dostaly: knihy, vlajku míru, spoustu jídla, pití, trička a sukně, návody na životní cestu.

 

       Cestopis předcházející den

.

Andy
Andy

Ve 12. letech mě rodiče poslali samotnou do Kanady a USA. Poznamenalo mě to a tak jsem asi cestovatel. Hodně jsem od té doby viděla a poznala a hodně ještě poznat chci.Tak uvidíme !

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *