Hochswab
Náš výlet začal jednoho deštivého odpoledne, kdy jsme se s kamarádkou na Facebooku domluvily, že bychom něco podnikly. Kamarádka vzala atlas, a po konzultaci několika pohoří s vševědoucím Googlem bylo jasné, že výběrové řízení vyhrál Hochschwab. O týden později se domluvil termín a přibyli další dva členové výpravy. Odjezd byl stanoven na 7.10.2010 ve 22h na parkovišti v obchodním domě Nový Smíchov.
Směr Rakousko
Je 22.30 a my se konečně všichni potkáváme a vyrážíme nakupovat do TESCO. Doplňujeme zásoby, abychom neumřeli hladem či žízní a taky nezmrzli. Platíme, venku nabíráme posledního člena výpravy a vyrážíme směr Rakousko. U Písku padá první lahev burčáku, kterou jsem přivezla z Lednice, u Budějovic druhá, pak už spolucestující na zadních sedadlech pomalu ulehají ke spánku a já, jelikož jediný řidič se bavím historkami mého spolujezdce, který mi slíbil, že mě v tom nenechá a tak mi cesta rychle utíká.
Horská chata Schiestlhau
Kolem 7h ranní konečně dorážíme na výchozí bod naší cesty – parkoviště u vesničky Seewiesen. Balíme batohy a vyrážime rovnou bez spánku na cestu. Je nádherné počasí, všude kolem si příroda pohrává s nádhernými barevnými tóny a my jsme naprosto uchváceni okolní krajinou. Po několika hodinách velmi pomalé chůze našich unavených těl po probdělé noci zastavujeme u prvního Gasthausu, kde si sedáme na venkovní lavice a vytahujeme vařič, abychom si uvařili nějaký dobrý oběd. V tu chvíli zjišťujeme, že celá naše výprava vlastní pouze jeden ešus a jednu lžičku. Zdravíme se s dalšími turisty a seznamujeme se se sympatickou Rakušankou Lilly, která pracuje na horské chatě Schiestlhaus.Máme stejnou cestu, a tak pokračujeme společně. Asi po hodině společné chůze se naše cesty rozcházejí a my se domlouváme, že se uvidíme další den na horské chatě, která je na naší trase. nacházíme se v krásné kotlině ve které jsme se rozhodli přenocovat. Je teprve 13 hodin, ale všichni se moc těší na zasloužený odpočinek. Poleháváme na karimatkách před stany na sluníčku a užíváme si krásného dne. Kolem osmé hodiny večerní, kdy se začíná velmi silně ochlazovat, dostáváme chuť na rakouského Radlera, bereme čelovky a vyrážíme do šíleného kopce na jedno pivo, jedná se asi o 200m převýšení, ale bez naložených batohů není cesta tak hrozná. Na kopci nás čeká překrásná stará horská chalupa s příjemnou obsluhou, dáváme si Gulashsuppe a Knedlsupe, zasloužené pivo a pak se pomalu vracíme zpět do tábořiště.
Na vrcholu Hochschwabu
Je krásná jasná obloha a my jsme zde úplně sami, obklopeni překrásnými vápencovými skalami. Ráno nás budí sluneční paprsky a zmrzlé nohy, jelikož venku je lehce pod bodem mrazu. Vaříme si teplý čaj a pak vyrážíme konečně směrem vzhůru, čeká nás asi 1000 výškových metrů. Potkáváme spoustu lidí a kocháme se krásnou okolní krajinou. Je před námi nejtěžší úsek s jištěnými žebříky a ocelovými lany, který je s naloženou bagáží opravdu vyčerpávající. Konečně jsme nahoře a před námi se objevují Alpy v celé své kráse spolu s plechovým bivakem, který slouží k možnému přenocování. Zabíráme si ho pro sebe a vaříme večeři a skvělý svařák. Potkáváme se s dalšími Čechy, kteří zde chtějí s námi přenocovat. Domlouváme se, že se půjdeme společně podívat na západ slunce z nejvyššího vrcholu Hochschwabu. Nádhera, fascinující barvy hor, ztrácející se postupující tmou v dáli a na vrcholu ohromný železný kříž .
Udělali jsme několik společných fotografií a zapsali se do návštěvní knihy. Sestoupali zpět k bivaku, kde na nás čekal teplý čaj, který nám přišel velice vhod, jelikož venku foukal silný vítr. Zalezli jsme dovnitř bivaku a udělali si pěkný večer. Nejtěžší bylo vymyslet, jak se naskádat v šesti lidech ke spánku, ale nakonec se nám to povedlo.
Ráno bylo snad ještě krásnější než večer, vrcholky hor jen tak vyčuhovali z bílé mlhy bylo zase krásné počasí a my se pomalu začali vydávat na cestu domů po hřebenu hor. Jediné co ještě chybělo, byla návštěva Lilly, a tak jsme za ní vyrazili na oběd. Měla velkou radost a domluvila s námi, že se s námi kus cesty sveze, jelikož jí končila víkendová brigáda. Sestup byl velice rychlý a už nebyl tak náročný.
Rozřezané pneumatiky
Kolem 17h jsme dorazili na zpět k autu, kde nás čekalo velké překvapení. Někdo nám probodl nožem 2 pneumatiky. Zavolali jsme tedy asistenční službu, která nám zajistila odtah do pneuservisu.Jelikož byla neděle a všude už bylo zavřeno, dostali jsme i ubytování v hotelu se snídaní, což bylo velice příjemné. Sprcha, ustlaná postel a skvělá snídaně. Krásně jsme si odpočinuli, prodloužili si tím pádem pobyt o další den a v poledne vyrazili na cestu domů…
foto : Iva Říhová
Přidat komentář