Ravenna je malé ospalé městečko v Itálii. Jedná se o hlavní město provincie Emilia-Romagna. Původně bylo sídlo vystavěno na pobřeží Jadranu, avšak díky mnoha set letům zánosu se centrum města v současnosti nachází devět kilometrů od linie vody. Díky své poloze se stalo hlavním sídlem západní římské říše. V raném a vrcholném čase Říše byla Ravenna obklopena lagunou a hostila až 50 000 dočasných obyvatel. Již roku 88 př.n.l. bylo městu uděleno římské občanství. Dále zde svůj pobyt střídalo mnoho z římských vojevůdců a vládců.
Rozkvět města však nastává v 5. – 6. století našeho letopočtu. Prvním krokem tímto směrem je přestěhování dvoru římského císaře Honoria z Milána právě do Ravenny. Důvodem je především velmi důmyslný systém obrany, přírodní i člověkem vytvořené. Dokazuje to i sedmileté neúspěšné obléhání města Vizigóty o rok později. Do dějin měst se zapisuje i nevlastní sestra císaře Galla Placidia. To právě ona začíná s uměleckými snahami město zvelebit a dodat mu jedinečnost a styl. Ravenna si v průběhu starověku stále udržuje pozici prosperujícího a vzkvétajícího města se silnou ekonomikou a politickou mocí.
Právě z období v rozmezí pátého až sedmého století se ve městě nacházejí ty nejkrásnější budovy zdobené až neuvěřitelně detailními mozaikami. Tato výzdoba je původní a spolu s objekty chráněna organizací UNESCO. Mozaiky jsou naprosto jedinečné, poněvadž v srdci římské říše drtivá většina z takto zdobených staveb podlehla změně stylu. Překrásná díla byla mnohdy pokryta vrstvou omítky, štuku či zcela odstraněna.
Městečko není hojně navštěvováno turisty a to mu dodává větší intimitu a blízkost. Možnost pozorovat lidi při práci, prostém životě každodennosti, je velmi vítanou aktivitou. Malé kavárničky a restaurace rozeseté po ulicích vydávají neodolatelnou vůni. Pestrobarevné zahrádky se svátečně oblečenými hosty voní kávou a koláči. Ochutnávám zde místní pizzu a je naprosto dokonalá.
Naše první zastávka se jmenuje Basilica Saint Apollinairis. Cihlová budova se zvonicí a velkým travnatým prostorem před vchodem láká své návštěvníky ke vstupu. Příjemné šero a klid uvnitř vás obestoupí při prvních krocích. Lesklé mramorové sloupy ostře kontrastují s dřevěným stropem. Stavba pochází z šestého století našeho letopočtu, avšak běh času se díky citlivým opravám na její tváři nepodepsal. Pouze zvonice se mírně naklání, jako všechny vyšší věže v tomto městě. Veškeré stavby z tohoto období jsou jednotné použitím pálených cihel, avšak velmi rozdílné svou výzdobou. V této bazilice jsme narazili na překrásnou mozaiku v závěru hlavní lodi. Září všemi barvami a z jejího středu na nás shlíží zlatý kříž na modrém pozadí. Dílo je též jedním z nejznámějších v Ravenně. Detailní vyobrazení nejmenších barevných nuancí bere dech. Mistrovské dílo, které odolalo běhu času i myšlení lidí.
Dalším kostelem na naší procházce je Saint Apollinaire Nuovo. Dóm je podobný, ne-li totožný. Cihlová budova s nakloněnou zvonicí a pálenými taškami na střeše. Uvnitř nás však čeká obrovské překvapení. Mozaika tentokrát nepokrývá pouze závěr lodi, ale celou její délku. Postavy v bílých rouchách se svatozářemi shlíží na návštěvníky. Dílo tvoří komplexní příběh o Ježíšovi. Zlatá barva podkladu je typická po byzantskou říši. Známé výjevy jako klanění tří králů či příběh o Samaritánovy jsou vyobrazeny miliony drobných kamínků. Je to až neuvěřitelné.
Další překrásnou stavbou je například Basilica di Saint Vitale, která překvapí svou rozlehlostí a perfektně zachovaným stavem. Dech beroucí mozaiky po stěnách stráží prostory již od pátého století. Právě odtud pochází nejslavnější zachované mozaiky římské říše. 7město v sobě skrývá počátky křesťanské víry, počátky křesťanského umění a přitom je tak skromné a ospalé. Doporučuji sem zajet na víkend. V neděli jsou všechny obchůdky a restaurace zavřené, avšak šťastlivci se naskytne pohled na křesťanský průvod jdoucí celým městem. Stovky lidí i z okolí se sjíždějí do města na bohoslužbu konanou právě v poslední zmiňované bazilice. Obrovské dveře nemohou pojmout tak velký dav a proto spousta odříkává modlitbu na náměstí před stavbou. Atmosféra je pohlcující. Zvyky přísně dodržované po staletí, svátečně oblečení věřící, květiny a omamná vůně kadidla. Zážitek, který i pro bezvěrce zachová hluboký zážitek.
Přidat komentář