• Menu
  • Menu

Říčanský hrad

Nejnáročnějších šlechtický hrad  v Čechách doby posledních Přemyslovců

Stavebníkem hradu, postaveného patrně v 70. letech 13. století, byl šlechtic ze Všechrom. Na dvoře krále Přemysla Otakara II zastával významné postavení, byl nejvyšší komoří. Ondřejův rod, záhy zvaný z Říčan, zde sídlil od druhé poloviny 13 století až do roku 1420. Tehdy dobyli Říčany husité a zajali jeho pána, bojovného katolíka Diviše z Říčan. Hrad pak zřejmě zůstal v rukách pražských husitů. Jeho význam ale poklesl a hrad začal chátrat.

Říčanský hrad
Říčanský hrad

Výjimečná hradní architektura se stala zříceninou

Jako pustý se uvádí od roku 1544. Zříceniny i nadále zůstaly majetkem vrchnosti. Většinu zdí ovšem rozebrali měšťané na stavební materiál a hradní areál na jihozápadní straně poškodil lom. Říčanský hrad byl jedním z nejnáročnějších šlechtických hradů v Čechách doby posledních Přemyslovců. Vymykal se z kontextu běžné, podstatně skromnější šlechtické hradní architektury. Zcela výjimečné postavení králova milce umožnilo Ondřejovi ze Všechrom s využitím kvalitní stavební huti realizovat stavbu, která vysoce vyčnívala nad dobový průměr a přiblížila se tehdy pro šlechtu nedostupnému královskému standardu. Z naznačených důvodů je postavení hradu v Říčanech v rámci národního kulturního dědictví nezastupitelné.

Říčanský hrad stojí na konci ploché ostrožny. Ve středověku výraznou měrou k obranyschopnosti hradu přispívaly dva velké rybníky, z nich dnes existuje pouze Mlýnský. Před hradem, odděleno příkopem, leželo městečko, z jehož náměstí se do hradního areálu vcházelo. Původní vstup se nacházel v místech školní budovy a vedl přímo k hradu. Hrad měl pětiboký půdorys. V severovýchodním nároží mu dominovala mohutná čtverhranná obytná věž (donjon), jejíž západní nároží stojí dodnes do výše třetího patra. Celý obvod nádvoří byl obestavěn palácovými či hospodářskými stavbami.. Zachovalé je dnes pouze torzo jihozápadního paláce. Jeho přízemí i patro kryly ploché trámové stropy.

Kulturní památka ČR

Hrad stál na malém návrší v nadmořské výšce 340 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.

Jana Schlitzová
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *