Abychom poznaly i další části ostrova, půjčily jsme si opět auta. Tentokrát se k nám přidala ještě jedna paní s dcerou, které bydlely ve stejném hotelu. Mimochodem většina klientely byly Češi a Holanďané. První zastávku jsme udělaly u kláštera v horách Megali Panaglia– prý nejkrásnější ze všech církevních památek na ostrově Samos. Nachází se na svazích pohoří Ampelos, na jih od vesnice Kumaradei. Klášter pochází z 16. století, ale byl mnohokrát rekonstruován, proto se zachoval v dokonalém stavu a je i nadále pečlivě udržován. Celý je zdarma přístupný veřejnosti. Uvnitř se můžete seznámit s životem zdejších mnichů, prohlédnout si kapličku, církevní malby i vyřezávané ikony. U kláštera jsme se rozdělily, když dvě auta jela přímo k moři a já s holkama jsme si udělaly ještě zajížďku do Heraionu, což byl antický chrám na jihu ostrova a patřil svou rozlohou mezi největší chrámy starověkého Řecka. Nyní zde zbyly jen trosky a polovina jednoho ze sloupů.
Původně jsem chtěla jíti na prohlídku Eupalinova tunelu (podzemní akvadukt pojmenovaný na počest svého architekta a jednoho z nejslavnějších antických stavitelů Eupalina; tunel byl vybudován za dob největší slávy Samu v 6. století před naším letopočtem a táhne se 1 350 metrů po svahu hory Panagia Spiliani; celkově bylo z tunelu vytěženo 7 000 kubických metrů kamene), ale bohužel jsme neměly rezervaci, a když jsme tam dorazily, oznámila nám paní, že další prohlídka bude až za 40 minut. Protože se holkám čekat nechtělo, vzdala jsem to a sjely jsme do Pythagorionu, kde jsme zaparkovaly na velkém bezplatném parkovišti přímo u města. Po pláži jsme pak cca po 1 km došly na místo, kde bivakoval zbytek skupiny. Moře tady bylo krásné, bez vln a přiměřeně chladné, bylo zde i hodně volných lehátek se slunečníky (turistů opravdu nebylo na Samosu mnoho), jen tady foukal strašný vítr.
Kokkari
Na pláži jsme s holkama strávily cca hodinu, ale protože je to tam nebavilo, znovu jsme se odpojily a šly si v rychlosti projít Pythagorion. Odtud jsme autem dojely do městečka Kokkari, které mě nadchlo. Sedly jsme si na pozdní oběd do jedné z místních hospůdek přímo na břehu moře a užívaly si kouzelnou atmosféru téměř bez lidí. Pak jsme se už vrátily do hotelu a počkaly na zbytek skupiny, která na pláži zůstala až do večera.
Poslední celý den v Karlovassi jsme trávily u bazénu a chytaly sluneční paprsky. U večeře byl trochu problém, protože prý v letadle, kterým přiletěli noví turisté, byl nějaký „accident“ (odhadovaly jsme to na člověka pozitivního na covid), takže těmto lidem nosili večeři přímo do pokojů a my ostatní jsme museli ve vnitřních prostorách začít nosit roušky.
V pátek jsme z hotelu odjížděly na letiště už v šest ráno, předtím jsme si ještě mohly dojít na snídani. Letadlo společnosti Smartwings odlétalo v 9:30 hod. a do Prahy jsme se dostaly po jedenácté místního času.
Dovolenou na Samosu jsme si užily, opálily se, viděly spoustu krásných míst, takže určitě doporučujeme.
Přidat komentář