• Menu
  • Menu

Severní Indie 19 – Puškar mélá, velbloudí festival

Domů » Všechny destinace » Zahraničí » Asie » Indie » Severní Indie 19 – Puškar mélá, velbloudí festival

Brahmovo město Puškar /Pushkar/

Vracíme se z velbloudího safari zpět na hotel v Bikaneru, kde už máme sestěhované věci v jednom z pokojů. Do odjezdu máme ještě několik hodin. Dost zubožené a zaprášené přemlouváme kluky z hotelu, ať nám půjčí koupelnu. Je sice špinavá, ale voda teče a ručníky nám také půjčí.

Loučíme se z Bikanerem

Jdeme s Gabčou nakoupit ještě ovoce, potkáváme Salima. Hurá! Potřebujeme vybrat peníze a bankomat nám nechce nic dát. Jedeme na motorce a až u třetího automatu jsme úspěšné. Díky Salime!

Nočním busem z Bikaneru do Puškaru

Salim nás odvede na zastávku, která není daleko od našeho hotelu. Přijíždí moderní autobus s dvoulůžky a jednolůžky. Čisté povlečení, pohodlné matrace i polštářky. My máme lůžko hned na kraji a tak velice úzká klaustrofóbní ulička v autobuse není tak děsivá. Jediné, co tomuhle parádnímu spacímu autobusu chybí, je záchod.

autobusem do Puškaru

Řidiči naštěstí po dvou hodinách zastavují a tak nás zachraňují. Je kolem půl páté ráno, když řidič volá Pushkar, Pushkar, Pushkar!

autobusem do Puškaru

Puškar

Venku je tma a nevlídno, z krásného autobusu se nám ani nechce vystupovat. Kolem je velice rušno, snažíme se dohodnout rikšu, nikdo moc neví, kde je náš Suri Guest House. Jedeme jen kousek k jakési vstupní bráně do města. Naše rikša neprojede, je moc tlustá a tak nás vypoklonkují na ulici. Bereme tedy bágly a jdeme pěšky. V Puškaru právě probíhá legendární velbloudí jarmark, spojený s posvátným kártik purina /den listopadového úplňku/ a tak už od rána je tady opravdu rušno a davy lidí proudící do města houstnou.

Pushkar ráno

Když Vás spolkne dav

Popravdě mi začíná být docela mizerně. Bloudíme úzkými uličkami, ze všech stran i proti nám jdou věřící. Hotel by měl být už někde blízko, ale není. Dav nás strhává a já mám mžitky před očima. Omdlévám. Slyším hlasy a chci pryč. Nejde to. Kruh lidí kolem a doušek vody mi dovolí se aspoň nadechnout. Alita mi nabízí, že se mnou počká až dav opadne. Ne, ne, chci pryč. Berou mi zavazadla a já jdu za Lubošem, který mi říká dýchej, dýchej! Všichni mi moc pomáhají, jen tak moci utéct na louku a mezi stromy! Dav se nezmenšuje, ale netrvá dlouho a jsme konečně u našeho hotelu. Ulehnu hned na postel a trochu odpočinku a velká úleva, mi vlévají život do žil.

Pushkar ráno

Později usedáme na terasu, odkud je neskutečný výhled na celé okolí Puškaru. Sedíme tu společně s majitelem hotelu Surim. Je nám tu společně moc příjemně,  hudba a dav pod námi.  Festival dnes končí a snad i celé to běsnění kolem.

Z terasy Suri Guest House

Největší velbloudí trh světa – mélá, Pushkar

Protože festival dnes končí, zašli jsme na velké hřiště, kde byla přehlídka velbloudů, na kterých jste se mohli i svézt. Upřímně, mně jich bylo spíš líto, v tom šílenství kolem.

mélá Pushkar

Veletrh velbloudů, který se také nazývá veletrh Pushkar nebo mélá, se každý rok slaví v Puškaru, začíná vždy o úplňku měsíce kartik purnima, tedy někdy v říjnu – listopadu. Tento tradiční karneval v Rádžasthánu je oblíbený zejména kvůli  obchodu s velbloudy, skotem a koňmi. Kromě toho Puškar hostí řadu atrakcí pro návštěvníky. Na několik dní se populace města rozroste z třinácti tisíc obyvatel na nějakých dvě stě tisíc lidí.

Nejvíce oblíbenou atrakcí jsou velbloudí a koňské dostihy. Velbloudi jsou oblečení a ozdobení barevnými sedly, šperky a dalšími ozdobami a  připraveni  pro obchod. Některá zvířata jsou ostříhaná, aby srst vytvářela vzory, a jsou připraveny speciální stánky, které prodávají i šperky pro velbloudy, které jsou  ze stříbra a korálků. Kolem kotníků zvířat  jsou stříbrné zvony a náramky.

mélá Pushkar

Legendární jarmark je velmi barevný a tvoří nádhernou kombinaci s pouštní scenérií a náboženskou atmosférou chrámů a ghátů.

mélá Pushkar

 

Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *