Na velbloudech v Thárské poušti
Zvládli jsme krysí chrám Kární Matá, nejvyšší čas zvednout kotvy a přiblížit se více do pouště. Velbloudi už na nás čekají. Je nás 7, velbloudů je 5. Tady udělali soudruzi z Indie asi chybu. Nevadí, já s Gabčou usedáme na vozík tažený velbloudem. Je to pohodlné a ještě máme celou naši karavanu jako na dlani. Velbloudi jsou moc roztomilí, jejich oči s dlouhými řasami mě úplně pohlcují.
Jedeme písčitou krajinou porostlou suchomilnými rostlinami i stromy. Pocit ruší jen obrovské elektrické sloupy v dáli i hluk ze silnice. Křížíme písčité cesty. Za chvíli bude zapadat slunce, vyjíždíme na velkou písčitou dunu a společně s velbloudy zdravíme slunce.
Nasedáme i my s Gabčouu na velbloudy. Je to docela zážitek už když nasedám na veblouda, ta výše i to natřásání! Je už téměř tma, když přijíždíme do kempu.
Loučíme se s Holoubkovými, kteří se vracejí do Bikaneru.
Rao Bikaji camel safari
Náš hostitel a majitel Yogendra Singh Rathore, je sympatický urostlý Ind. Nabízí nám možnost spaní v luxusních stanech nebo chatkách, kde je i umyvadlo a záchod. My, však odmítáme, chceme spát venku, tak jak bylo dohodnuto dopředu /za safari s odvozem a velbloudy, spaním pod hvězdami a jídlem, jsme zaplatili 2200 rupií/osoba, vše přes zprostředkovatele Alího. A tak nám vytahují postele s matracemi s peřinou a polštářem ven. Paráda. Domlouváme i ohýnek /dřeva je tu málo a tak si něco připlatíme /každý 100 rupií/.
Je úplněk, sedíme u ohně, je tu ticho, žádní turisté, paráda. Dostáváme vynikající večeři, dostaneme i trochu indického rumu s colou. Někteří si vlezeme do postele a koukáme na oheň. Usínám. V noci je docela chladno, ale pod měsícem a hvězdnou oblohou je to pohádka. Pes Taiger, který hlídá tábor, skáče Gabče do postele /ještě, že ne ke mně! Na noc ho sice vyžene, ale asi tak na deset minut, než usne, Taiger se vrátí a spí u ní v posteli až do rána.
Je ráno, vychází slunce. Yogendra je už vzhůru a mává na mě. Ptá se mě, co si dám. Říkám, že si dám ginger a ještě kávu, asi to nepochopil a tak mi přináší kávu s gingerem. Postupně se budí všichni a máme servis až do postele.
Duny
Sluníčko už začíná hřát a dostáváme nabídku, svézt se autem přes duny. Nasedáme do auta a ječíme při sjezdech a vyjezdech na obrovské duny. Je to parádní zážitek. Pak už odjíždíme do Bikaneru, kde nás Jogír zve do svého domu na čaj.
Zajíždíme do „lepší“ čtvrti, kde jsou krásné domy. Dům je zároveň i hotelem s 26 pokoji. / Rao Bikaji Group of Hotel a resort. Usedáme do většího salonku, kde jsou vitríny a v nich historie majitelů a jejich předků. Mají část královské krve. Přichází otec. Vstoupí a jeho stáří a vznešenost nás všechny postaví do uctivého postoje. Další zajímavostí je, že bratranec Jogira, získal stříbrnou medaili na Olympisjkých hrách v roce 2004 ve střelbě na holuby.
Čas pokročil a my se loučíme a vracíme se na hotel, kde máme na recepci uložená zavazadla.
Thárská poušť
Thárská poušť je charakteristická extrémními teplotami, horkými písečnými bouřemi a po většinu roku podnebím bez deště. Tato rozsáhlá oblast však zdaleka není neplodná a neobývaná – její písečné duny, travnaté porosty, skalní výčnělky a solné roviny jsou životním prostředím pro širokou škálu trav, křovin, stromů a také pro množství savců, ptáků a plazů.
Přidat komentář