Slavičí údolí v Radotíně

Přírodní rezervace Slavičí údolí

Do Slavičího údolí to mám přes les pár minut chůze. Jaro je tady v údolí vždy překrásné, množství jarních barevných rostlin , ostrůvky podléšek, dymnivek, plicníků, mochniček, talovínů, křivatců..již odkvétající sněženky a bledule. Slavičím údolím se nazývá mělké údolí s občasným potokem při severovýchodním okraji Radotína.

V údolí bude za chvíli zapadat slunce, na klikaté cestičce sedí žena a čte knihu, na spadlém kmenu sedí dvojice se psem, zdravím dvě ženy a dívku s koněm. Chvíle tak trochu v jiném světě je oázou na duši pro tenhle divný čas.

Slavíka, který dal údolí jméno, tady dnes už nehnízdí. Lze ho zastihnout pouze na tahu. Místo je však domovem mnoha jiným hajním druhům ptáků – pěnicím, brávníkům, lejskům a dalším. Osu údolí tvoří louky podél Skalního potoka. Botanicky zajímavá je zejména louka ve spodní části údolí, kde se prolínají druhy ovsíkových luk s druhy suchých pastvin. Na zhruba půlhektarové ploše se tu díky tomu vyskytuje na 50 druhů rostlin. Ve střední části údolí se nalézá mokřad se silným pramenem „Slavičákem“ a několik mohutných prosychajících dubů.

Jižní stranu údolí uzavírá skalnatý hřbet, pozoruhodný z geologického i botanického hlediska. Je tvořen sopečnou horninou diabasem s výchozy polštářových láv. Vzhledem ke specifickým půdním podmínkám se zde vytvořilo přirozené bezlesí s typickými teplomilnými společenstvy. Lem lesa na hraně hřebínku je bohatý na teplomilné křoviny, zejména dřín.

Většinu území pokrývají dubohabrové lesy s příměsí lípy a javorů na vlhčích místech. Výskyt některých speciálních druhů brouků dokládá kontinuitu těchto porostů – to znamená, že nikdy v minulosti nebyly zcela vykáceny. Tyto lesy mají bohaté bylinné patro. Ostře tak kontrastují s nepřirozenými smrčinami a bory v okolí.

Přírodní rezervace (38,80ha) , vyhlášená v roce 1988, chrání zalesněné údolí potoka mezi Radotínem a Lochkovem, naleziště zkamenělin v hraničních vrstvách silur-devon. V geologickém profilu se střídají křemence s břidlicemi a bazalty. Lesní porosty tvoří černýšové dubohabřiny prvosenkové, na pravém břehu potoka hrachorová doubrava, V podrostu se vzácně vyskytuje jetel černavý, v černýšové dubohabřině violka divotvárná, na bazaltech skalní ostřicová a pěchavová společenstva. NA skalnatém hřbetu žije stepní fauna- mandelinkovití, nosatcovití, luskokazovití aj.

Z četných druhů motýlů je zmínit bělopáska dvouřadého, z pavouků teplomilné snovačky, běžníky a vzácnou hájovou pavučenku lesostepní, známou z Jižních Čech. Ptačí svět zastupují např. Lejsek bělokrký a žluva hajní.

Do Radotína se dá dostat vlakem nebo autobusem ze Smíchova a následně se dá popojet několik stanic autobusem 246 k radotínské zástavbě, od které vedou pěšinky do údolí.. Na místo nevede žádná turistická značka.