• Menu
  • Menu

Zbořený Kostelec

Domů » Cestování se psem » Zbořený Kostelec

Výlet na zříceninu u Týnce nad Sázavou

Po včerejším výletě po Praze a velikonočních trzích jsme dnes s Doctorem vyrazili na zajímavou zříceninu nad řekou Sázavou. Z Prahy je to nějakých 45 minut autem. I když je venku zima, dnes  sem tam prosvitují  i sluneční paprsky. Zaparkovali jsme v obci Zbořený Kostelec, trochu jsme si trasu nechtěně prodloužili, cestou jsme minuly odbočku, odkud to bylo k  zřícenině kousek.

Zbořený Kostelec zřícenina

Nevadí,  jdeme po nové lávce nad řekou a už odtud je zřícenina pěkně vidět. Lesem pak vyšplháme do prudkého kopce a jsme u zříceniny. Odtud je pak i pěkný výhled na řeku a přilehlé chatové oblasti. Moc pěkné místo i zřícenina! Příjemný výlet končíme na konci chatové osady odkud se vracíme stejnou cestou zpět přes lávku.

Sázava

Skály na lezení – Hurychov

Když se nabažíme výhledů, seběhneme s kopce dolů a jdeme ještě na procházku kolem Sázavy. Jdeme kolem skal, kde je možné i lézt. /Prvními prvovýstupci byli lezci v žoldu pana Zdeňka Konopišťského ze Šternberka v r. 1450 (při útoku na hrad se, pravda, ještě nedá hovořit o sportovních pohnutkách prvovýstupců a směr jejich výstupu nebyl zaznamenán; na druhou stranu předseda OVK rovněž připouští i ztrátu stěnové knížky s jejich popisem) a o další lezecké aktivisté hovoří kroniky v r. 1467. V oblasti byly potom v historicky bližší době podle starých skob identifikovány dva výstupy z 80. let – Stará cesta na Vodáckou stěnu a Kroužek na Hurychově – od doposud neznámých lezců.  Nová vlna zájmu přišla až po r. 2010. První moderní cestou oblasti je bouldr „Zručná stručnost“ z r. 2013 a od té doby přibylo několik desítek výstupů, tentokrát pro lezení s lanem. Mnoho z padesáti převážně lehčích směrů potrénuje také zakládání vlastního jištění. Info k dopravě: z Prahy bus 339 z Budějovické, nebo autem: parkoviště pro cca 5 aut je v zatáčce prakticky pod skalami (hned vedle autobusové zastávky).článek _ https://www.horosvaz.cz/skaly-sektor-972/.

hHHurychovo- skály na lezení

Zbořený Kostelec

Zřícenina hradu, v minulosti nazývaného Kostelec nad Sázavou, stojí na skalnatém ostrohu vybíhajícím z vrchu Hradečnice v přírodní rezervaci Čížov. Je obklopen Kosteleckými a Hornopožárskými lesy. Hrad byl založen pravděpodobně za vlády Václava II. Na konci 13. Století a měl střežit zemskou stezku do jižních Čech.

skály na lezení

První písemná zmínka o hradu je z roku 1342, kdy ho měl v zástavě Oldřich Medek z Valdeka. Císař Karel IV. sice sídlo kolem roku 1356 vykoupil zpět, ale o rok později ho opět zastavil a brzy vyplatil. Karel IV. hrad uvádí ve svém Majestas Carolina jako takzvané podmínečně zcizitelný, bylo jej tedy možné na určitou dobu zastavit. NA hradě se vystřídalo několik majitelů Od roku 1413 držel Kostelec rádce krále Václava IV. Jan Sádlo ze Smilkova. Jako umírněný husita v roce 1421 stanul ve dvacetičlenné prozatímní vládě . Byl ale obviněn ze zrady a popraven. Jeho syn později prodal Kostelec loupeživému rytíři Kuneši Rozkošovi z Dubé, který svoji ekonomickou situaci vylepšoval okrádáním lidí v okolí. Královské vojsko proto hrad obléhalo, ale napoprvé ho nedobylo. Podařilo se to až v roce 1450 výpravě vedené Zdeňkem Konopišťským ze Štenberka, jedním z nejmocnějších mužů v zemi, která hrad dobyla a pobořila.

Zbořený Kostelec zřícenina

Králův přívrženec Zdeněk Konopišťský pak zničený hrad získal, přebudoval a vytvořil z něj centrum vojenské síly a opěrný bod svého panství . Jeho spojenectví s králem ale časem přešlo v otevřené nepřátelství.

Důvodem byl Jiříkův postoj k vysoké šlechtě a omezování jejich zájmů. Když proto papež v roce 1466 prohlásil Jiřího z Poděbrad za kacíře, postavil se Zdeněk Konopišťský ze Štenberka do čela Jednoty zelenohorské, která uposlechla papežské výzvy a snažila se krále svrhnout. Spor vyvrcholil bitvou u Nýrska v roce 1467, ve které bylo vojsko jednoty zelenohorské poraženo. Jiří z Poděbrad vyhlásil této skupině šlechticů válku, vyslal na jejich hrady vojsko a postupně je dobyli a vypálili. Obnovit se ho už nikdy nepodařilo a zřícenině se začalo říkat Zbořený Kostelec.

Zřícenina se stala vyhledávaným cílem turistů už v 19- století. Navštívil ji také básník Karel Hynek Mácha. V nedalekém Benešově v hájovně Želetínka žila jeho láska Márinka Štíchová, která inspirovala k napsání povídky Márinka.

Zbořený Kostelec zřícenina

Tajemné pověsti o Zbořeném Kostelci

O hradu koluje řada pověstí. Podle jedné z nich prý byla na Kostelci na jaře 1467 vězněna dcera posledního byzantského císaře Alena Paleologovna. Měl ji zajmout Zdeněk ze Štenberka, vůdce katolické opozice proti králi, a protože si měla vzít syna Jiřího z Poděbrad, Viktorina, držel ji jako rukojmí proti poděbradské straně. Obležení hradu skutečně řídil Viktorin a po dobytí ji prý osvobodil a oženil se sní.

Zbořený Kostelec zřícenina

Další pověst vypráví o nešťastné lásce mladého vinaře, který přišel na Zbořený Kostelec z dalekých zemí. Na svazích pod hradem se od dávných věků pěstovala vinná réva. Říkalo se. Že po příchodu mladého vinaře se tu rodilo víno královské chuti. Mladík se ale zamiloval do nevěsty synovce hradního pána. Ani jí nebyl lhostejný, a tak spolu strávili noc. Dívčin ženich pak před jejíma očima ze msty mladíka probodl. Dívka v hrůze padla k zemi a upustila přitom bělostnou šálu, která se zachytila na větvičce vinného keře. Následný sňatek s příbuzným hradního pána ale dlouho nepřežila a brzy žalem zemřela, Keřík, na kterém se tehdy zachytila její šála, uschl a na tomto místě se už nikdy víno neurodilo.

Zbořený Kostelec zřícenina
Jana Schlitzová

Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

Zobrazit články

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.