Stará mlýnská cesta

Radotínské údolí se psem

Je pod mrakem, ale těšíme se do Radotínského údolí, cesta kolem potoka je vždycky příjemná. Pokud jedete autem /dá se jet i městskou dopravou/. Za radotínskou cementárnou odbočíte směr mramorový lom Cikánka, pokračujete k Zadní Kopanině. Zaparkujeme nedaleko Radotínských skal a pak už hurá kolem Radotínského potoka, až k prvnímu mlýnu v ul. Kavylová v Zadní Kopanině.

Hořejší kopaninský mlýn – Taslarův mlýn

Po cestě nás oslovil současný majitel tohoto mlýna a tak jsme se dozvěděli i pár informací. Mlýn, který je z velké části zrekonstruován, leží na středním toku Radotínského potoka. Historie mlýna sahá až do roku 1665, stavba je ještě staršího data. Hospodařil tu mlynář Jan Brejcha a potomci /syn Vavřinec a jeho rodina/ až do roku 1853, dalšími majiteli byli Jirsovi /1858-1911, poté Šubrtovi. Od roku 1935 až dodnes vlastní mlýn rodina Taslarova. Mlýn je obydlený a veřejnosti nepřístupný. Je to historická památka.

Radotínské údolí

Pokračujeme dále po červené turistické značce. Přejdeme můstek a pokračujeme značenou cestou dále. Jaro se probouzí a tak mimo zpěvu ptáků je možné na stráních obdivovat modré koberce nádherných podléšek a dalších žlutých i rudých jarních bylin. Máme štěstí jsme tu sami, jen já a Doctor. Cesta je docela dobrodružná, mechová zeleň na spadaných stromech a větvích dokresluje atmosféru divoké přírody. Cesta vede i kolem krátkého pásu skal, přecházíme další můstek a přicházíme do romantického prostředí, kde jsou chaty, je tu u cesty studna /nevím zda funkční/. Cesta je místy blátivá, ale zurčení potoka /teď na jaře plného vody/ vedle nás, hraje na všechny pozitivní struny.

Kalinův mlýn

Náš dnešní cíl je Kalinův mlýn. Od minulé návštěvy se to tady zase s rekonstrukcí pohnulo a jednou to bude parádní sídlo.

Kalinův mlýn – Podořešský mlýn, se nachází na pravém břehu Radotínského potoka, nyní prochází rekonstrukcí. Dobře dochovaný, byť již nefunkční vodní dílo. Voda k mlýnu vedla náhonem. Historický mlýn, v písemných pramenech se uvádí od pol. 16. stol. Býval součástí svobodného gruntu v Ořechu, zvaného Jílkovský. Je možné, že mlýn vznikl současně s obcí, již v polovině 14. století. Jeho čp. je 1.

Tady se s Doctorem otáčíme a stejnou cesto se vracíme zpět. Začíná krápat a my si to moc užili, opravdu nádherná procházka Radotínským údolím.

Celé krasové území rezervace Radotínské údolí je zajímavé svými typickými rostlinami a živočichy. Radotínské údolí sehrálo v 19. a 20. století významnou roli při rozvoji přírodních věd a to hlavně geologie a botaniky. Údolí se rozprostírá v okolí soutoku Radotínského a Mlýnského potoka a přírodní rezervací je od roku 1975. Oblast obklopuje Zadní Kopanina ze severu a Kosoř z jihu. Na východ od rezervace se nachází osada Cikánka a na jihozápadě Choteč.

V údolí Radotínského potoka se nacházelo na trase dlouhé 22 km – 22 mlýnů. V polích mezi Pticemi a Úhonicemi je několik močálů, odkud vyvěrají prameny, které dávají dohromady potůček, Radotínský potok. Voda protéká Úhonicemi, Drahelčicemi, Hořelicemi až do Nučic a Tachlovic. Pokračuje přes Chýnici, Choteč zalesněným údolím Chráněnou krajinnou oblastí Český kras a PR Radotínské údolí do Radotína, kde končí v řece Berounce.

Mlýny tady zůstaly už jen jako památka na minulé doby. A tak některé žijí svým životem dále, jiné už zanikly. V údolí je několik bývalých mlýnů, u Zadní kopaniny je to Tesařův mlýn, dále je to Maškův (Brejchův, či Dolejší), Špačkův mlýn a další.