Středočeský kraj-Na výletě s Lindou 1

Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí nad Sázavou

Patří k nejpozoruhodnějším románským památkám u nás. Byl postaven na začátku 12. století. Nevelký kostel je čistým a dobře dochovaným příkladem jednolodního tribunového kostela. K lodi obdélného půdorysu se na západní straně připojuje hranolová věž 22 metrů vysoká a na východě apsida půlválcového tvaru.

Sázavský klášter – Kde se oralo čertem

Historie se zde začala psát již počátkem 11. století, kdy se podle legendy v jeskyni obývané tisíci démony usídlil slovanský kněz a poustevník Prokop. Zlé síly vyhnal, nad jeskyní vystavěl první dřevěný kostel ke cti Panně Marii a sv. Janu Křtiteli a vytvořil kolem sebe skupinu poustevníků žijících v jednoduchých dřevěných domech. Po setkání s knížetem Oldřichem kolem roku 1032 byla komunita proměněna v klášter řídící se pravidly života sv. Benedikta. V polovině 17. století byl areál odkoupen mnichy z kláštera v Břevnově, kteří v následujících letech objekt opravovali. Na barokní přestavbě se podílel i architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Řeholní dům byl zrušen rozhodnutím císaře Josefa II. a následně upraven na soukromý šlechtický dům. Bohužel byl klášter pod lešením, ale mohly jsme se kochat nádhernými freskami. Některé byly teprve nedávno objeveny.

Český Šternberk

Hrad Český Šternberk patří k nejstarším hradům v Čechách a je dodnes v držení rodu Sternbergů, který ho v roce 1241 založil. Hrad si zachovává vnější gotickou podobu, ale interiéry byly raně barokní přestavbou přeměněny na zámecké. Nešel proud a prohlídku 15 bohatě zařízených místností jsme s Lindou měly v pološeru.

Sedlec –  kostnice, hřbitovní kostel Všech svatých

Římskokatolický hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí je spolu s katedrálním chrámem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele – součástí bývalého cisterciáckého opatství v Sedlci, založeného již v roce 1142. Hřbitovní kostel je dvoupodlažní stavba karnerového typu ze 14. století. Na sedleckém hřbitově byla v roce 1278 podle pověsti rozprášena HLÍNA, kterou přivezli mniši z Jeruzaléma, a hřbitov se tak stal nejstarším „Svatým polem“ ve střední Evropě a vyhledávaným pohřebištěm. Po morové ráně roku 1318 bylo v Sedlci pochováno přes 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Podle dochovaných pramenů sedlecký hřbitov zabíral plochu 35 tisíc m2. Na konci 15. století došlo ke zrušení většiny hrobů. Exhumované kosterní ostatky cca 40.000 zemřelých byly uloženy do spodní kaple kostela, kde je dle pověsti poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid.

Josefínské reformy vedly na konci 18. století ke zrušení opatství a kostel se dostal do držení rodu Schwarzenbergů z Orlíka, kteří nechali původní barokní kosterní výzdobu vytvořenou pravděpodobně dle návrhu geniálního architekta J. B. Santiniho Aichla opravit a dotvořit svým řezbářem a stavebním mistrem Františkem Rintem (1870). Hřbitovní kostel s kostnicí je unikátní kulturní a historickou památkou.