Středočeský kraj – Na výletě s Lindou 2

Sedlec a Kutná Hora, UNESCO

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele – Sedlec

Vzácná a unikátní památka UNESCO – katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory – je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách (zal. 1142). Spolu se světoznámou sedleckou Kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Architektem první etapy obnovy byl Pavel Ignác Bayer z Jihlavy, který provedl statické zajištění a přisuzuje se mu i koncepce pětilodního uspořádání chrámu.

Nástupcem Bayerovým se stal geniální Jan Blažej SANTINI – Aichel (*1677 +1723), který realizoval na sedleckém chrámu své ideje barokní gotiky. Jeho dílem je originální řešení hlavního průčelí s předsíní a celková jedinečná úprava chrámového vnitřku s mimořádně působivou klenbou hlavní lodi, presbytáře a ramen příčné lodi (transeptu). Santini do stavby také vetkl světově unikátní stavební prvky – samonosnou klenbu zvanou česká placka a samonosné točité schodiště.

Chrám svaté Barbory

Chrám svaté Barbory je mohutný gotický kostel, který je zasvěcen patronce všech horníků. Vzhled je určitě nezaměnitelný – má tři stanové střechy, devět svazků opěrných pilířů se soustavou symetricky vyvážených fiál. Historie tohoto chrámu je spojena s dlouhodobým zápasem ambiciózních měšťanů Kutné Hory o duchovní samosprávu s nedalekým Sedleckým klášterem.

Kaple Božího těla

Stojí v těsné blízkosti chrámu sv. Barbory a je s ním úzce spojena už od počátku své historie. Byla založena jako tzv. karner, dvoupodlažní hřbitovní kaple s kostnicí, pravděpodobně ještě před zahájením stavby sousedního chrámu. Spodní prostor sloužil k pietnímu ukládání kostí, horní podlaží mělo být využíváno jako kaple pro bohoslužby za zemřelé. Není ovšem jisté, zda bylo horní patro této stavby vůbec dokončeno, s postupující výstavbou chrámu sv. Barbory zřejmě ztratilo svůj význam.

Spolu s kaplí byl založen hřbitov, který se rozkládal patrně na místě dnešní jezuitské koleje. V době, kdy v Kutné Hoře působili jezuité, jim kaple sloužila jako oratoř. Po zrušení řádu v roce 1773 začala kaple střídat soukromé majitele a také své využití, sloužila například jako skladiště krupaře Josefa Snížka nebo později jako varhanářská dílna. Kaple těmito provozy přirozeně trpěla, od poloviny 20. století pak nebyla využívána vůbec a postupně chátrala, až se v 90. letech 20. století dostala na seznam sta nejohroženějších památek na světě. Díky spojenému úsilí města a ministerstva kultury proběhla v letech 1997 – 2000 náročná rekonstrukce, která kapli zachránila. V bezprostřední blízkosti nádherného chrámu sv. Barbory tedy dodnes stojí navenek skromná stavba, která ukrývá jednu z mála celistvě dochovaných vrcholně gotických prostor v naší zemi.

Kutná Hora

Už musíme vyjet domů, tak jen rychlá procházka po Kutné Hoře, zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky těžbě stříbra šlo ve středověku o jedno z nejvýznamnějších českých královských měst. Kašnu v letech 1493–1495 pravděpodobně postavil mistr Briccius Gauske (dříve byl za stavitele kašny považován Matěj Rejsek). Jedná se o bohatě zdobený kamenný dvanáctiboký hranol ve stylu pozdní gotiky. Původně měla dle starých popisů atikové zábradlí a vysokou šestibokou střechu a zřejmě ji zdobilo i několik soch na konzolách. Stavitel vystihl vztah obyvatel k vzácné vodě, které ve středověku do města musela být přiváděna několik kilometrů dlouhým dřevěným potrubím. Kašna sloužila jako rezervoár pitné vody až do roku 1890.