Na začátek cestopisu Kjóto – UNESCO všude kam se podíváš. Konečně ráno. Celé ulepené a zpocené jsme se odlepily z našich karimatek. Z bytu, který byl situován téměř uprostřed Kjóta, jsme se vypravily rušnými uličkami na autobus. „Kam, že to jedeme? A jaké číslo autobusu mám najít?“ celá zmatená jsem se zkoušela pomalu orientovat v místní veřejné dopravě...
Horské vesničky Tsumago a Magome. Na začátek cestopisu Druhý den nám budík zazvonil až v 6:45. V rychlosti jsme se zabalily, zabouchly dveře od domu a pokračovaly směrem na nádraží, kde nám už za chvíli odjížděl první ze čtyř vlaků, kterými jsme se postupně dostaly až do Nakatsugawy. Zde jsme v běhu naskočily na místní autobus jedoucí do Magome, horské tradiční...
V japonských horách a čajová farma. Na začátek cestopisu Ach jo, zase ráno. A tentokrát ještě okořeněné třeskutou bolestí hlavy. S obrovskými kruhy pod očima jsme se zabalily, vyčistily si zuby a rozloučily se s Miiou a její rodinou. Ta nám s velkou omluvou, že nám nestihla udělat větší snídani, podala alespoň čtyři rýžové koule na cestu. A už jsme seděly v prvním ze...
Na začátek cestopisu Kamakura, aneb den plný neskutečných setkání. Přestože jsme v Japonsku již několik dní, každodenně nám na mysl přicházejí nové a nové otázky ohledně místní kultury, zvyků a systémů. Při naší návštěvě v Nikkó jsme se například dozvěděly, že místní děti si své dětství moc neužijí. Do školy totiž chodí téměř každý den a to i včetně soboty a občas i...
Na začátek cestopisu Výlet na planinu Yumoto a první onsen /Yumoto Hot Spa/ Každý den začínal stejně – nepříjemným zvoněním mého mobilního telefonu ohlašujícího, že je čas vstávat. Dnes budík zazvonil opět brzy – už v 6:40. Nestihly jsme se ani nasnídat a už nás Schuyler vezl na autobusovou zastávku, odkud nám jel autobus do horské vesničky Yumoto. Autobus jel...
Nikkó, chrámový komplex UNESCO a první japonská bouře Poslední noc v Tokiu byla krátká. Společně s naším couchsurferem jsme se vypravili již před sedmou hodinou ranní na hlavní tokijské nádraží, kde čekal náš první japonský rychlovlak shinkanzen. Jeden přestup, necelé dvě hodiny jízdy a 128 km směrem na sever od Tokia a už jsme byly na japonském venkově ve městečku...
Dva dny v Tokiu – polévka SUMO, mrakodrapy a roboti V Tokiu jsme se nechtěly zdržet více než dva a půl dne. Aglomerace několika měst, kde žije okolo 12 miliónů obyvatel, nám měla sloužit k aklimatizaci v prvních dnech našeho výletu. Přeci jen sedmihodinový časový rozdíl, humidní horké počasí, smog, hluk a znaky, které nám stále nic neříkají, nám pěkně...
Přelet do Tokia a první den v japonském hlavním městě Vzbudili jsme se ještě za tmy. Dnes nás čekal opravdu dlouhý den. Dobalili jsme poslední drobnosti a naposledy nasedli na kola. Plně naloženi, s batohy na zádech a na břichu, tři osoby na dvě kola, jsme se vydali na cestu do půjčovny kol, kde jsme naše jízdní prostředky vrátili, a pak pokračovali metrem na...
Na začátek cestopisu Amsterdam, jak jinak než na kole a ztracený OP Druhý den jsme se vzbudili pozdě. Nebylo kam spěchat. V Amsterdamu jsme už obě byly, a tak jsme si toto město chtěly jen vizuálně připomenout. Po snídani ve velkém stylu šla Andy s Honzou půjčit kola. V Amsterdamu žije méně než 1 milion obyvatel a na tento počet je tu cca 2 miliony kol = i my jsme...
Stopování z Berlína do Amsterdamu (= 635 km, 9 hodin) Nepříjemné zvonění budíku se ozvalo na naše poměry příšerně brzy. Po rychlé snídani a krátkém dobalování jsme se vydaly na zastávku metra. Koupily jsme si lístek a po jednom přestupu jsme už šly cestou na označený bod ve městě, ze kterého by nás podle stopovací internetové stránky měl někdo popovézt směrem...