KATAPANG Nečekaná zastávka a letiště s nejdokonalejším servisem. V Sukadaně zase brzká vstávačka. Rezzi nám oznámil, že jedinej bus do Katapangu, odjíždí v šest ráno. Stačí vylézt před hotel a mávnout si. Zabaleno máme a čekáme na bus. Majitel hotelu se diví , co tam tak brzo strašíme na tý silnici, že bus jede až v sedm. Ach jo zase informace k ničemu. No nic dáme...
Je už večer, kdy po cestě letadlem z Barmy do Bangkoku a potom letadlem na Krabi, odjíždíme autobusem na naše známé místo , do zátoky Ao Nang. Jsme zde již potřetí. Poprvé jsme tady byli v roce 2004, přesně rok po ničivém tsunami, s našimi dětmi. Je tma, ale je jasné, že se tady toho opravdu hodně změnilo. Porovnávat s Barmou není možné. Tady už je to úplně jiný svět...
Okolí Mingunu a 26 dní v Barmě je za námi. Je brzké ráno a já nechci vstávat. Chci se válet v posteli a nic nedělat. Venku je tma a zima. Proč, proč , vždyť máme dovolenou !!! Ale co, už jsem oblečená a tak to nějak zvládnu. Venku už čekají chlapíci na motorce. Vyrážíme, mám na sobě péřovku a drkotám zubama. Na ulicích v Mandalay je už docela rušno, kolem stánků...