Pláž Navagio
Kdo přijede na Zakynthos, tak si určitě nenechá ujít návštěvu pláže Navagio. Nejfotografovanější a asi nejznámější pláž v Jónském moři. Jsme ve Volimes a pokračujeme dál na motorce přes obec Kiliomenos. Na chvíli zastavujeme a jdeme si Kiliomenos prohlédnout . Na křižovatce stojí nedostavěná zvonice Ag. Nikolaos . Jsou zde malé taverny s občerstvením a prodej tradičních výrobků hlavně medu a výrobků z medu. Pod kostelem je pěkný pohled do krajiny.
Vyhlídka Navagio
Vyhlídku na pláž Navagio najdete v severozápadní části ostrova. Turistů hodně, ale ten výhled! Pecka! Nádherná pláž /kdysi nazývaná „rajská pláž“/ zakousnutá ve skalách a útesech , zářivě bílý písek, zrezivělý vrak pašerácké lodi / loď s cigaretami ztroskotala v roce 1980/ a nekonečná mořská modř. Škoda, že se nedá dolů sejít, pláž je přístupná pouze z moře. Kdo chce navštívit, musí sem doplout lodí. Každodenní výlety sem pořádají hotely, cestovní kanceláře i soukromníci. Ještě chvilku se kocháme a pak už pokračujeme dál do vesničky Louha. O vesničce nám řekli Češi, které jsme potkali při výstupu na Skopos, kteří ji navštívili a vřele nám doporučili.
Louha
U starého benátského mlýna , přestavěného na kostelní věž, odbočujeme vlevo a sjíždíme z kopce. Jdeme uličkou směrem ke kostelíku. Cestu lemují malebné původní domy. Sedíme u kostelíku , kocháme se výhledem do krajiny. Louha patří mezi nejvýše položené a nejhezčí vesničky na Zakynthosu.
Taverna Louha
Naproti je malá domácí taverna s terasou porostlou barevnou květenou a vínem. Sedí tu pár turistů i místních a je vidět, že jim tam je náramně dobře. Ani se nemusíme moc přemlouvat, jdeme. Usedáme na jediné volné místečko na kamenné terase, se 400 let starým dlážděním Nikdo tady nikam nespěchá, bodrá žena / dcera majitele / s úsměvem otře velký stůl vedle a usazuje nás do stínu. Objednáváme řecký salát, tzaziky a frapé.
Ve chvíli , kdy začínají nosit na stůl, máme pocit, že to je pro celou naší rodinu. Jídlo báječné, skvělé! Jako přídavek dostáváme čerstvě natrhané fíky a sladké hrozny vína, které visí nad námi. Jako by toho nebylo málo, dostáváme ještě do lahve ½ červeného domácího vína. Škoda, že musíme odjet, tady nám bylo moc dobře.
Zpět se vracíme dle rady Čechů směr na Age Marina. Zeleň a borovice kolem nás , modré nebe nad námi. V divokých serpentinách se objevují ještě vrcholy skla, které končí v tyrkysovém moři. V 18. 30 jsme v Laganas. Z celodenného výletu bolí trochu zadek /najely jsme 90km-nahoru, dolů…/, ale mořská teplá lázeň nechá zapomenout bolesti a v hlavě se míhá film z krásné prožitého dne na Zakynthosu. Ještě sklenka červeného vína a člověk neví o světě.
Přidat komentář