Valdštejnská zahrada

Zahrada s italským šarmem

Je nádherné slunné odpoledne a přestože jsem z Prahy, stále jsem nadšená z její magické síly. Některé výhledy se nikdy neokoukají a v duchu si říkám, že není krásnější město na světě. Jediná vada na na kráse je obrovské množství turistů a občas nehorázné vstupné, které si našinec nemůže dovolit, potažmo pokud si vyrazí s rodinou. Tentokrát jsme si vyšly s kamarádkou Lindou na Karlův most, zašly na výstavu v Sovových mlýnech na Kampě a vrátily se na Malostranské náměstí, kde jsme navštívily výstavu ve Valdštejnské jízdárně. Součástí objektu je i Valdštejnská zahrada, která je volně přístupná od 1. 4. do 31. 10. Chodila jsem do zahrady docela často jako mladé děvče. Místo na mě působilo tajemně a zvláště krápníková stěna byla pro mě záhadou. V roce 2000 prošla zahrada vkusnou rekonstrukcí za 79 milionů korun. Ponuré místo dostalo svůj původní italský šarm a je příjemné si zde odpočinout od rušných ulic města. Vstoupily jsme sem branou z Letenské ulice.

Valdštejnská zahrada je v areálu Valdštejnského paláce na Malé Straně v Praze a je i sídlem Senátu České republiky. Pojí se se jménem Albrechta z Valdštejna, jednoho z nejmocnějších a nejbohatších českých šlechticů pobělohorské doby. Zahrada s téměř dvěma hektary vznikala souběžně se stavbou Valdštejnského paláce v letech 1623-1629. Má charakter raně barokní zahrady ve stylu italského manýristického parku. Na jejím vzniku se podíleli italští architekti Andrea Spezza a Niccolo Sebregondi.

Zahrada je geometricky řešená a rozdělená do dvou částí. Nejdříve jsme se prošly kolem jezírka s umělým ostrůvkem, na kterém stojí kopie původní de Vriesovy plastiky Herkula s kyjem v ruce, který se právě chystá zabít draka u svých nohou. Ve vodě plave obrovské množství kaprů Koi, štiky a sumec. Okolo se prochází páv korunkatý a jedna pávice je albínka. Po pravé straně je skleník a jízdárna postavené roku 1630 stavitelem Nicolou Sebregondim. Dá se zde příjemně ve stínu posedět na lavičkách nebo se jen procházet po cestičkách lemovaných trávníky a habrovými stěnami.

Sochařská výzdoba Valdštejnské zahrady

Vstupujeme do druhé části zahrady směrem k Sala terrena. Prošly jsme alejí ze soch a zahradních plastik z let 1624 až 1627. Uměleckou výzdobou Valdštejnské zahrady byl pověřen někdejší císařský sochař Rudolf II. Adrian de Vries. Nejsou to ovšem originály. Ty pravé si odvezli roku 1648 jako válečnou kořist Švédové. Plastiky představují mýtické postavy. Například Adonis a Venuše, Appolon, Bakchus, Neptun, Laokoon a jeho synové a Zápasníci.. V letech 1914 až 1915 byly sochy nahrazeny kopiemi zhotovenými podle originálů. Je odtud nádherný výhled na Hradčany.

Sala terrena

Přímo před Salou terrenou je fontána z roku 1630 a na ní je rovněž kopie Venuše od Benedikta Wurzelbauera z roku 1599. I ta byla odvezena Švédy. Sala terrena je spojena přímo s palácem a tvoří jí tři mohutné oblouky podepřené zdvojenými sloupy, interiér je vyzdoben štukováním a mytologickými výjevy z Trojské války. Výzdobu provedl B. Baccio di Bianco. V letním období se zde odehrávají různé kulturní akce, na které má veřejnost volný přístup.

Tajná zahrada

Po levé straně je Tajná zahrada (Giardino secreto). Manýristická umělá skalní stěna s krápníky. Krápníková jeskyně (grotta), která je tvořena stalaktity z vápenného štuku. Ve změti krápníků se dají rozeznat hlavy zvířat, těla hadů, obličeje démonů a příšer. Mají tu být i tajné vchody. Součástí stěny je i menší voliéra s výry.