VESEC

VESEC – památková rezervace

Do Vesce jsme se chystali již mnohokrát a konečně to vyšlo. Nádherné počasí podtrhlo kouzlo malebné vesničky v Českém ráji. Vesnička si o víkendu žila  životem provoněným starými  časy  i právě kvetoucím šeříkem a člověk měl chuť zabušit na vrata a poklábosit s dobrými sousedy při dobrém jídle a svlažit hrdlo studeným  mokem z těžkého korbele. Cvrlikání ptáčků, pohledy na nedaleký Humprecht a malebné chaloupky, vyvolávající pocit mého  krásného dětství v babiččině roubence v Krkonoších.

 VESEC a lidová architektura

Vesec má velmi starou  historii. Vesnice byla založena již v 11 – 12 století. Ve Vesci najdete roubené domy, převážně patrové. Jsou postaveny do „okrouhlice“ tzn., že uprostřed je náves a průčelí všech domů na ni směřují.

Významným stavebním prvkem jsou sdružená okna v průčelí domů a pavlač po celé délce stavení, kterou překrývá střecha. Původně byla v každém domě v přízemí veliká obytná světnice a prostorná síň s pecí. Ze síně se vcházelo do dalších jedné až dvou místností na vejměnek. Další dveře na protější straně než vchod vedly na zahradu, pokud byla za domem. V síni byly také umístěny schody, které vedly na pavlač. V patře bývala opět jedna obytná místnost s okny do průčelí a na pavlač, do které se také z pavlače vcházelo. Pak se už nacházely nahoře jenom komory, dvě až tři, do kterých se také vcházelo z pavlače, a neměly žádná okna. Žádná z místností v patře nebyla mezi sebou propojena. Z pavlače vedly ještě další schody na půdu. Toto původní rozčlenění domu je nejvíce patrné v č.1.

Druhý typ roubených chalup je přízemní s jednou velikou místností v přední části. Ze síně se vcházelo do jedné nebo dvou komor. Také v těchto domech vedly ze síně schody, ale jenom na půdu. Pokud byl v domě sklep, jak v patrovém tak v přízemním, chodilo se do něj také ze síně.

Jak již bylo zmíněno většina domů i hospodářských staveb bylo roubených, téměř ke každému většímu statku patřil les. Hospodářské budovy byly ve 20. letech minulého stolení „zmodernizovány“ a postaveny nové z cihel. Původní chlévy a ostatní stavby byly stavěny z pískovcových štuk pocházejících z obecního lomu v blízkém Plakánku.

Střechy pokrývaly došky, Vesec patřil k významným zemědělským oblastem, většina sedláků hospodařila na polích, které jsou výborné kvality, a proto se pěstovalo hlavně obilí. Postupně byly došky nahrazovány taškami z pálené hlíny nebo eternitem. Střecha déle vydržela a nehrozilo tak velké nebezpečí požáru, jako u střech doškových. V minulosti nikdy nebyl na střechách šindel.

Vesecká rychta

Od roku 1638 – 1849 bylo kostelecké panství rozděleno do šesti rychet – předměstská (Sobotka), vesecká, markvartská, želenecká, dolňácká (dolnobousovská( a horeňátská (hornobousovský) .Vesecká rychta byla největší z nich., i když se její rozloha několikrát měnila.

Od roku 1500 bývala vesecká rychta rychtou dědičnou a výsadní, to znamená osvobozenou od všech poplatků a robot. Rychta v té době byla v č.7.

ROBOTA

Jako všechny poddanské obce také Vesec měla ke své vrchnosti povinnost robotní. Vedle pravidelných dávekpěněžitých odevzdávaných panům z Kosti byli poddaní z Vesce již v době před třicetiletou válkou povinni robotou ruční. S poddanými několika sousedních obcí museli uklízet louky v panské oboře u Libošovic, česat chmel, prát a stříhat ovce. Mimo to musely vsi rychty vesecké vykonávat ponůcku u Semtínského dvora, avšak tato robota byla patrně odjakživa proměněna na plat peněžní.

Po zrušení rychet spojily se obec Vesec, Nepřívěc a Stéblovice. V každé obci byl volen starosta, zpravidla na tři roky a to vždy o obecním pořádku. Obecní Pořádek býval slavnostní den, kdy hospodáři vyrovnávali obecní účty. V ten den bývali také mladí hospodáři přijímáni za sousedy, při té příležitosti i zapsáni do staré pamětní knihy. Každý nový soused musel dát „ příjemné“ , obyčejně sud piva nebo peníze na něj. V každém případě se peníze o obecním pořádku propily. Když nenastupoval žádný hospodář a neplatilo se „ příjemné“ , koupil se sud piva z obecních peněz a obecní pořádek se jak se sluší a patří, oslavil. Při tom se obyčejně prováděly všelijaké legrace a dlouho se o obecním pořádku mezi sousedy se zálibou hovořívalo. To, co bylo v obci potřeba udělat, vše se zdarma udělalo, nikdo za práci peníze nepřijal. Tento zvyk trval zde až do roku 1914, než vypukla 1. světová válka.

 

Vesec je oblíbeným místem filmařů 

1948 : Léto podle předlohy Fráni šrámka

Vzbouření na vsi

1973: Přijela k nám pouť

1974 : Jízda ve válečném filmu Porážka

1975: Syn třinácti otců ( V. Menšík a W. Matuška..)

1979 : Jak dostat tatínka do polepšovny

1982 : Jára Cimrman ležící spící

…a další

HASIČI VE VESCI

_ „ na jaře 1899 byla zakoupena nová modernější stříkačka od firmy Smékal ze Smíchova, stála 700 zlatých . Když byla stříkačka zakoupena, bylo ujednáno, by ve zdejší obci byl založen hasičský sbor. . Té věci se ujal pan František Havlík z č.11 adařilo se mu sbor dobrovolných hasičů sestaviti a jakožto veliteli vycvičiti, „ tak stojí v místní kronice.