• VESEC

    od • 21.5.2013 • Královéhradecký kraj • Štítky:, , , 0 komentářů

    Zobrazit v mapě

    VESEC – památková rezervace

    Do Vesce jsme se chystali již mnohokrát a konečně to vyšlo. Nádherné počasí podtrhlo kouzlo malebné vesničky v Českém ráji. Vesnička si o víkendu žila  životem provoněným starými  časy  i právě kvetoucím šeříkem a člověk měl chuť zabušit na vrata a poklábosit s dobrými sousedy při dobrém jídle a svlažit hrdlo studeným  mokem z těžkého korbele. Cvrlikání ptáčků, pohledy na nedaleký Humprecht a malebné chaloupky, vyvolávající pocit mého  krásného dětství v babiččině roubence v Krkonoších.

    Vesec

     VESEC a lidová architektura

    Vesec má velmi starou  historii. Vesnice byla založena již v 11 – 12 století. Ve Vesci najdete roubené domy, převážně patrové. Jsou postaveny do „okrouhlice“ tzn., že uprostřed je náves a průčelí všech domů na ni směřují.

    Významným stavebním prvkem jsou sdružená okna v průčelí domů a pavlač po celé délce stavení, kterou překrývá střecha. Původně byla v každém domě v přízemí veliká obytná světnice a prostorná síň s pecí. Ze síně se vcházelo do dalších jedné až dvou místností na vejměnek. Další dveře na protější straně než vchod vedly na zahradu, pokud byla za domem. V síni byly také umístěny schody, které vedly na pavlač. V patře bývala opět jedna obytná místnost s okny do průčelí a na pavlač, do které se také z pavlače vcházelo. Pak se už nacházely nahoře jenom komory, dvě až tři, do kterých se také vcházelo z pavlače, a neměly žádná okna. Žádná z místností v patře nebyla mezi sebou propojena. Z pavlače vedly ještě další schody na půdu. Toto původní rozčlenění domu je nejvíce patrné v č.1.

    Druhý typ roubených chalup je přízemní s jednou velikou místností v přední části. Ze síně se vcházelo do jedné nebo dvou komor. Také v těchto domech vedly ze síně schody, ale jenom na půdu. Pokud byl v domě sklep, jak v patrovém tak v přízemním, chodilo se do něj také ze síně.

    Jak již bylo zmíněno většina domů i hospodářských staveb bylo roubených, téměř ke každému většímu statku patřil les. Hospodářské budovy byly ve 20. letech minulého stolení „zmodernizovány“ a postaveny nové z cihel. Původní chlévy a ostatní stavby byly stavěny z pískovcových štuk pocházejících z obecního lomu v blízkém Plakánku.

    Střechy pokrývaly došky, Vesec patřil k významným zemědělským oblastem, většina sedláků hospodařila na polích, které jsou výborné kvality, a proto se pěstovalo hlavně obilí. Postupně byly došky nahrazovány taškami z pálené hlíny nebo eternitem. Střecha déle vydržela a nehrozilo tak velké nebezpečí požáru, jako u střech doškových. V minulosti nikdy nebyl na střechách šindel.

    Vesecká rychta

    Od roku 1638 – 1849 bylo kostelecké panství rozděleno do šesti rychet – předměstská (Sobotka), vesecká, markvartská, želenecká, dolňácká (dolnobousovská( a horeňátská (hornobousovský) .Vesecká rychta byla největší z nich., i když se její rozloha několikrát měnila.

    Vesec

    Od roku 1500 bývala vesecká rychta rychtou dědičnou a výsadní, to znamená osvobozenou od všech poplatků a robot. Rychta v té době byla v č.7.

    ROBOTA

    Jako všechny poddanské obce také Vesec měla ke své vrchnosti povinnost robotní. Vedle pravidelných dávekpěněžitých odevzdávaných panům z Kosti byli poddaní z Vesce již v době před třicetiletou válkou povinni robotou ruční. S poddanými několika sousedních obcí museli uklízet louky v panské oboře u Libošovic, česat chmel, prát a stříhat ovce. Mimo to musely vsi rychty vesecké vykonávat ponůcku u Semtínského dvora, avšak tato robota byla patrně odjakživa proměněna na plat peněžní.

    Po zrušení rychet spojily se obec Vesec, Nepřívěc a Stéblovice. V každé obci byl volen starosta, zpravidla na tři roky a to vždy o obecním pořádku. Obecní Pořádek býval slavnostní den, kdy hospodáři vyrovnávali obecní účty. V ten den bývali také mladí hospodáři přijímáni za sousedy, při té příležitosti i zapsáni do staré pamětní knihy. Každý nový soused musel dát „ příjemné“ , obyčejně sud piva nebo peníze na něj. V každém případě se peníze o obecním pořádku propily. Když nenastupoval žádný hospodář a neplatilo se „ příjemné“ , koupil se sud piva z obecních peněz a obecní pořádek se jak se sluší a patří, oslavil. Při tom se obyčejně prováděly všelijaké legrace a dlouho se o obecním pořádku mezi sousedy se zálibou hovořívalo. To, co bylo v obci potřeba udělat, vše se zdarma udělalo, nikdo za práci peníze nepřijal. Tento zvyk trval zde až do roku 1914, než vypukla 1. světová válka.

     

    HUmprecht – pohled ze vsi

    Vesec je oblíbeným místem filmařů 

    1948 : Léto podle předlohy Fráni šrámka

    Vzbouření na vsi

    1973: Přijela k nám pouť

    1974 : Jízda ve válečném filmu Porážka

    1975: Syn třinácti otců ( V. Menšík a W. Matuška..)

    1979 : Jak dostat tatínka do polepšovny

    1982 : Jára Cimrman ležící spící

    …a další

    HASIČI VE VESCI

    _ „ na jaře 1899 byla zakoupena nová modernější stříkačka od firmy Smékal ze Smíchova, stála 700 zlatých . Když byla stříkačka zakoupena, bylo ujednáno, by ve zdejší obci byl založen hasičský sbor. . Té věci se ujal pan František Havlík z č.11 adařilo se mu sbor dobrovolných hasičů sestaviti a jakožto veliteli vycvičiti, „ tak stojí v místní kronice.

    Vesec – výhled do krajiny

    Jana Schlitzová

    O

    Má první cesta za hranice byla do NDR, tady jsem poprvé spatřila moře. Následovaly Maďarsko, Jugoslávie, Bulharsko. Když se otevřely hranice, stačila na několik let Evropa, to už byly cesty s dětmi. Od chvíle, kdy jsme poprvé s dětmi navštívili Asii, je poznávání, psaní a fotografování mým druhým zaměstnáním a stále mě to baví. Nádherná místa a zákoutí naší země, krásné České republiky, teprve objevuji a mám co dohánět.

    https://www.kamsevydat.cz

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *