Tak první úsek je prý trochu menší převis, zkušená Ifča jde první a vyšplhá se jako opička, my s Klárkou teda máme po prvním převisu dost, sotva se přitáhneme a dáme nohy do malých kamenných škvír, aby jsme se podepřely. Ani nedutáme a funíme a je nám i fuk, že zrovna nemáme lezecký styl.
Ferrata poprvé
Nebyl to ani můj sen ani mé tajné přání, ale narozeninový dárek daný spíše z hecu než doopravdy. Ferrata s průvodcem a veškerým vybavením k tomu potřebným. Hezky jsme se tomu zasmály, já slušně poděkovala až do chvíle, kdy Klárka řekla, tak to Jani zkusíme, ne?
Tak na jaře? Až trochu natrénujeme? Nakonec je domluven termín 3.10.2020. Páni to je, ale už teď. Ani moc nechci vědět, co ferrata vlastně znamená, ani neprozkoumávám fotografie a doporučení k vybrané ferratě u Semil. Věřím, že to bude nějaký výšlap kolem skal, sem tam žebříček a přidržení se ocelového lana.
Je sobota ráno, v autě dobrá nálada, škoda, že s námi nemůže jet naše Ajka a Sabina, to by byla „parta“ dokonalá.
Vodní brána
Jsme na parkoviště kousek od ferraty. Ifča sype na zem postroje i helmy, pořád máme velmi dobrou náladu. Přijíždí ještě Jindra, kterého známe přes naši Ajku a přes její oblíbené lavinové kurzy KROKUDY. Dostáváme od něho před výstupem malé školení a máme možnost i vyzkoušet přecvakávání karabin na zavěšeném laně. Pořád máme skvělou náladu. Je víkend a příjemné slunečné počasí a tak tady je poměrně dost lidí.
Od parkoviště u garáží jdeme po modré turistické cestě po proudu řeky Jizery. Na konci pěšiny je nástup na via ferratu. Tady i končí modrá turistická trasa.
Via Ferrata Vodní brána
Jsme právě pod skalou, pod námi teče řeka Jizera. Vidíme na vrcholku lidé s lanem a jen si v duchu říkáme, to je asi nějaký lezecký oddíl, ta ferrata bude někde za bukem. Jsme pěkně nastrojený, máme sedák, karabiny, rukavice, helmu…a stále dobrou náladu. Tak holky šup na skálu. Podíváme se nad sebe a vypadá to jako rojení horolezců. My zřejmě uhneme někam doprava, doleva?
Tak první úsek je prý trochu menší převis, zkušená Ifča jde první a vyšplhá se jako opička, my s Klárkou teda máme po prvním převisu dost, sotva se přitáhneme a dáme nohy do malých kamenných škvír, aby jsme se podepřely. Ani nedutáme a funíme a je nám i fuk, že zrovna nemáme lezecký styl. Jen, aby jsme se vytáhly o ten kus výše. Já lapám po dechu a říkám, že se musím ihned napít /vody/ nebo mě trefí pepka. Tak to byl začátek a pak už se posouváme stále výš a výš. No, je to pro nás netrénované tahle ferrátka pořádná makačka. Kolem nás to ševelí ve francouzštině, němčině. Už, aby jsme byly na vrcholu a hlavně, aby jsme to zvládly.
Jsme nahoře, úžasný zážitek, pod námi se třpytí Jizera a nad vrcholky poletují první zlaté podzimní lístečky. Holky jdou ještě po lanech přes rokli, já s Klárkou nevěřícně zíráme, kde to vlastně sedíme. Je tu docela mazec a tak, když se holky vrací, lezeme dolů. Čekáme v malé frontě, když proti nám lezou někteří nahoru. Slušně čekáme a vyhýbáme se až na toho trola, kterého jsem pustila a který mi nekompromisně skřípnul karabiny do mých dlaní. Uf, ucukla jsem. Jsme dole a ferratu jsme si nakonec parádně užily a jsme na sebe pyšné, že jsme to zvládly!
Via Ferrata Vodní brána
První část je náročnější pasáž s lehce převislou skálou(C), takových menších převisů je tam více, ještě 3. Většina trasy je pak obtížnosti B. Na několika místech se dá chvíli odpočívat. Dolů se jde po sestupové skalce B/C. Můžete pak zvolit zbytek sestupu po lesní cestě nebo jít po zbytek ferraty /B/C/. Odtud dojdete kolem Jizery zpět na parkoviště.
V Soutěsce
Soutěska byla mnohem užší, ale protože se nad ní při povodních vzdouvala voda a ohrožovala textilku, byla v roce 1870 rozšířena. Skála zvaná Vodní Brána je tvořena nejstarší horninou v regionu Českého ráje a je datována na 545 miliónů let. Jedná se o část žulového masivu, který byl horotvornými procesy vyzdvižen a metamorfován. Hornina se správně nazývá metagranit.
Co je Via Ferrata
Via ferrata (italsky pro „železnou cestu“, množné číslo ferrate nebo v angličtině via ferraty) je chráněná horolezecká cesta v Alpách a na některých dalších místech. Termín „via ferrata“ se používá ve většině zemí a jazyků, s výjimkou zejména německy mluvících regionů, které používají Klettersteig – „horolezecká cesta“ (množné číslo Klettersteige).
Ferratové horské cesty jsou vybavené jistícími ocelovými lany, stupačkami, žebříky nebo dalšími pomůckami pro snadnější zdolání obtížných úseků. Cílem zajištěných cest je zpřístupnění náročnějšího terénu i turistům, kteří nemají zkušenosti s horolezeckými výstupy. Ferraty vyžadují speciální vybavení, bez kterého je vstup na cestu nebezpečný.
Hodnocení pro ferraty je 5 stupňů. Obtížnost A, B, C, D a E nebo I, II, III, IV a V. – lehká, mírně obtížná, těžká, velmi těžká, extrémně těžká.
Buďte obezřetní, nikdy nepřeceňujte své síly a nepodceňujte dostatečné jištění.
Přidat komentář