• Menu
  • Menu

Vyhlídka na Souš

půldenní výlet na nějaké pěkné místo v okolí, který by zvládly i dvě malé princezny, Štěpánka s Jindřiškou. Průzkum mapy nás přivedl na myšlenku navštívit Vyhlídku na Souš.

O uplynulém víkendu se nám neočekávaně naskytla příležitost přespat jednu noc u dobrých známých v Harrachově. Jelikož jsme vyrazili na každoroční borůvkové hody na nádraží v Kořenově, nabídku vlastně nešlo odmítnout. Na oplátku máme vymyslet alespoň půldenní výlet na nějaké pěkné místo v okolí, který by zvládly i dvě malé princezny, Štěpánka s Jindřiškou. Průzkum mapy nás přivedl na myšlenku navštívit Vyhlídku na Souš.

Malé turisky, foto: Kristýna Mrkosová

Jizerka

Kolem deváté hodiny již vystupuje celá početná výprava z aut na parkovišti Pod Bukovcem. V tuto dobu se dá stále pohodlně zaparkovat. Na rozdíl od doby, kdy se vrátíme zpět. Brzy po obědě už je situace s volnými místy docela kritická. Platíme poplatek 100,- korun za jedno auto na celý den a vycházíme směr osada Jizerka. Nejvýše položená osada Jizerských hor je známá především svými velmi nízkými teplotami v zimním období. Mimoto jsou tu k vidění nádherné kouty přírody Jizerek. Za starých časů tady v Safírovém potoce italští prospektoři hledali rubíny, safíry a další drahé kameny. Do roku 1911 zde byla v provozu sklářská huť, která dobře posloužila jako jedno z míst natáčení filmu Krakonoš a lyžníci. O víkendech je možnost navštívit Muzeum Jizerských hor. Nebo se jen celý den toulat po okolí a kochat se tou nádherou. Možností je nepřeberné množství.

Sklárna

Vyhlídka – nevyhlídka

Mezi Panským domem a bývalou sklárnou odbočujeme z asfaltové silnice na žlutou značku. Mírným stoupáním vcházíme do lesa. Je tady krásně. Mezi stromy profukuje svěží vánek, každou chvíli se zastavujeme u keřů, obsypanými borůvkami a brusinkami. Jezdecká cesta nás vede stále do nenáročného stoupání až k Vyhlídce na Souš. Trochu zklamání z toho, že stromy v okolí přece jen trochu povyrostly a na vodní nádrž není úplně dobře vidět nám kompenzuje to, že za celou cestu sem jsme potkali jen pár cyklistů a pěších turistů ještě méně. Žádné davové šílenství. To se ovšem bezesporu strhlo odpoledne. Ale jsem přesvědčen o tom, že do těchto míst bych si troufl i při pohledu na přecpané parkoviště. Valná většina lidí se drží davu. Tak všichni stoupají na Bukovec a pak se skulí dolů do osady, dají si pivo a něco k jídlu a vyfuní zpátky k autu. Někteří si dokonce schovají odpadky v batohu a vyhodí je až do popelnice na parkovišti, a ne cestou.

Vyhlídka na Souš

 

Promenádní cesta

Od vyhlídky na vodní dílo, které slouží jako zásobárna pitné vody pro Tanvaldsko a Jablonecko se vracíme zpátky po Promenádní cestě. Míjíme několik malých vojenských bunkrů, takzvaných řopíků. Jde o malé železobetonové pevnůstky, které byly součástí československého opevnění proti Hitlerovu Německu před Druhou světovou válkou. Pak ale přišla Mnichovská dohoda a ….. a to sem vlastně nepatří.

Promenádní cesta

Po pár minutách pohodové chůze se ocitáme znovu u parkoviště Pod Bukovcem. Máme za sebou něco málo přes šest kilometrů a i holčičky trasu zvládly bez větších problémů. Příjemná procházka, krásnou přírodou bez davů. Co více si můžeme přát.

Martin Pišín
Martin Pišín

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *