Nic na světě není černobílé. Ani velká živelná katastrofa nemusí být katastrofou, pokud se na ni podíváme ze širšího hlediska. Jedna z takových katastrof se stala i ve 12. století několik kilometrů jihozápadně od městečka Piazza Armerina. Nikdo už neví proč, snad kvůli dlouhodobému dešti nebo zemětřesení zde došlo k sesuvu velkého množství půdy, které zcela pohřbilo místní římskou vilu Villa Romana del Casale.
Co bylo pro tehdejší obyvatelé katastrofou, představovalo pro archeology 20. století požehnání. Osm století čekalo místo na své znovuobjevení. To přišlo až v roce 1929, kdy byla vila opět „nalezena“. V tomto roce také začaly rozsáhlé odkrývací a restaurátorské práce, které pokračovaly i v průběhu let následujících.
Archeologové během své práce velmi brzy zjistili, že objevili nález nečekaného významu. Pozdně antická vila z přelomu 4. století začala vydávat svá svědectví o způsobu života zámožných Římanů. Na 3500m²(!) mozaik bylo objeveno, odkryto a zrestaurováno. Podle historiků si takovýto přepych mohli dovolit pouze opravdu nejvýznamnější a nejbohatší obyvatelé římského světa. Takže se při své prohlídce vlastně podíváte do soukromých prostor římského vladaře nebo možná nějakého velvyslance.
Mozaiky, fenomén této vily, se nachází ve všech místnostech a to včetně prostorných lázní i menších latrín. Nejčastěji znázorňují lovecká témata a všední život Římanů, stejně tak nechybí ani mytologické nebo ornamentální výjevy. I nyní všechna vyobrazení víří barvami. Při představě, jak mohla vila vypadat po svém dokončení, se tají dech.
Asi nejznámější mozaikou je obraz Dívek v bikinách. Jedná se o výjev devíti sportovkyň, které jsou oděné pouze v plavkách. Zajímavostí je, že „bikiny“ jsou údajně objevem až 20. století. Jak tedy mohl umělec století čtvrtého zobrazit dívky v oděvu, který byl vymyšlen až o 16 století později?! Na mozaikách je také zajímavé, do jakých detailů jsou propracovány. Tváře jednotlivých postav jsou pomocí různých barev střepů vystínovány tak, aby vypadaly co možná nejplastičtěji. Stejně tak je i velmi dobře patrný pohyb a různé záhyby na oblečení jednotlivých postav. Iluze prostoru a perspektivy je tak na tehdejší dobu velmi dobře propracována.
Prohlídkový okruh vede po instalovaných rampách, tím pádem jsou mozaiky výborně vidět i při velkém návalu turistů, který zde bývá v podstatě každý den od rána do večera. (Otvírací doba 10:00 – 18:00.)
Právě díky své až neskutečné zachovalosti a překrásným mozaikám byla vila zařazena již v roce 1997 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. I všichni ti z vás, kteří už mají antických památek na Sicílii dost a o umění toho příliš neví, budou návštěvou tohoto skvostu nadšeni. Sice budete muset za vstup zaplatit 10 euro a při své prohlídce možná narazíte na řičící italské dětičky, které se nedají nijak utišit. I tak si jistě ještě dlouho po prohlídce budete pamatovat krásu jednotlivých místností s jejich mozaikovými výjevy.
(Studenti výtvarných oborů vstup zdarma, děti poloviční cena)
Přidat komentář