Loučení se statkem a cesta do Votic

Budím se v 6 ráno, trošku mě bolí hlava, ale jinak je mi celkem fajn. Prší a Kája tvrdě spí. Polehávám, jsem na telefonu, cvrnkám do mravenců a komárů,… Kája se budí kolem 9h. Není jí úplně dobře a venku stejně prší, a tak se válíme, povídáme si, pouštíme si písničky, zpíváme Skliečka, a tak nějak střízlivíme. K snídani máme černý čaj se skořicovým šnekem. Pak se pomalu hrabeme ze stanu a jdeme si projít areál. Kája si na cestu kupuje kávu. Za hlavním areálem se jde po silnici.

U rybníka s medvídkem

Nejprve míjíme louku, na které právě probíhá fotbalový turnaj. Chvilku sledujeme zápas, ale brzy odcházíme a jdeme se podívat na výstavu, která je hned vedle v jedné ze stodol. Vystavuje zde Jakub Kotas své Monotypy. Pak pokračujeme dál po cestě směrem k rybníku. Je celkem zima, takže se chceme spíš projít a podívat se po okolí. U prvního rybníka je i Fuřtovna, kde bude odpoledne probíhat autorské čtení. Obdivujeme obrovského medvídka – newfoundlandského psa. Pak pokračujeme k druhému rybníku, zdravíme se s ranními otužilci, a pak se otáčíme a vracíme zpět do areálu. Chceme zjistit v kolik nám odsud jede autobus do Votic. Ale nakonec zjišťujeme, že o víkendu bohužel žádný nejezdí. Jsme smutné, protože jsme chtěly ještě s paní učitelkou na komentovanou prohlídku areálu, ale takhle budeme muset vyjít dřív.

Stále trošku poprchává a my máme hlad. Jdeme tedy do stanu. K polévce přikusujeme placky. Chvilku se válíme, a pak pomalu balíme. S batohy vyrážíme za paní učitelkou. S panákama v ruce k nám míří s udiveným výrazem: „Vy už jedete? Já myslela, že ještě půjdeme na tu prohlídku a že si popovídáme.“ Vysvětlujeme jí situaci. Mrzí nás to, ale nedá se nic dělat. Zjišťujeme, že z Votic sem vede červená turistická trasa. Tak příště… Chvilku ještě povídáme, když opět potkáváme Samíka.

Cesta do Votic

Ještě s několika kamarády taky míří pěšky do Votic. Super, tak nepůjdeme samy! Chvilku si ještě povídáme, a pak si konečně s paní učitelkou navrhujeme tykání. Dáváme panáka na cestu, pořizujeme fotku a pak se loučíme. Děkujeme za pozvání, protože jsme si to moc užily a přejeme Terce krásnou svatbu! V 16h se spolu se Samíkovýma kamarádkama vydáváme do Votic. Jakmile opouštíme areál, začíná pršet. Super.

Na vlak s vlkem

Jdeme necelou hodinku, když nám zastavuje starý Vlk. Menší dodávčička a vysmátý Lukáš, který říká svému auto Vlk. Nastupujeme a jedém. Samíka a kamarády vyhazuje ve Voticích na autobusovém nádraží, mě s Kájou veze až na vlak do Olbramovic. Moc děkujeme a loučíme se. Vlak nám jede akorát za 10 minut! Skvělé načasování. Samík nám píše, že si ve Vlkovi nechali stan. Věděli jsme, že chtěl Lukáš nakupovat v Lidlu, a tak se Samíkovi podařilo stan získat zpět.